Michel: Rusko vyslalo na svět energetickou raketu. Summit v Praze je splněný úkol

Dvoudenní summit se nesl ve znamení vymezování se vůči ruské agresi na Ukrajině, pomoci napadené zemi či potvrzení společného odsuzujícího postoje vůči nedávnému „referendu“, po němž si Rusko přisvojilo čtyři ukrajinské oblasti. Významně se řešila také energetická krize, zastropování cen plynu či závislost Evropy na ruských surovinách.

„Poprvé se zde sešly země evropského kontinentu, které sdílejí společnou ambici pracovat v zájmu stability a prosperity. Je to splněný úkol, byla to příležitost si vzájemně naslouchat a lépe se pochopit či koordinovat. To vše na bázi rovnosti,“ uvedl na tiskové konferenci předseda Evropské rady Charles Michel.

Uvedl, že v pátek k evropským lídrům opět promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Podělil se s námi o priority Ukrajiny, to byla příležitost zopakovat naši plnou podporu jeho zemi. Jsme připraveni realizovat všechny prostředky, abychom Ukrajinu podpořili. Je třeba vyvíjet tlak na Kreml,“ dodal šéf rady.

Hlavním tématem, které výrazně prodloužilo trvání summitu, byla energetika. „Rusko vyvolalo válku proti ukrajinskému lidu, který trpí každý den a odvážně bojuje za vlastní budoucnost, ale i budoucnost celé Evropy. Rusko ale vyslalo zároveň energetickou raketu na celý svět,“ řekl Michel.

Státy se shodly, že je potřeba snížit spotřebu plynu. Politici řešili také otázku vysokých cen a pomoci domácnostem a podnikům. „Na příštím jednání bychom měli přijmout nezbytná opatření,“ dodal Michel s odkazem na oficiální summit v Bruselu, který se uskuteční za čtrnáct dní.

Také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila podporu Ukrajině. „Evropské země jsou odhodlány hájit mezinárodní pořádek a práva,“ řekla.

K tématu energetiky nadnesla diskutovanou otázku společných nákupů v EU. „Je tu široká podpora, že na jaře příštího roku, až budou zásobníky prázdné, tak bychom měli společně nakupovat plyn, abychom se vzájemně nepřepláceli a měli jednotnou vyjednávací sílu,“ řekla.

Jednotný trh podle ní opět prokázal, že je to nejlepší nástroj v době krize. „Musíme ho tedy chránit a zabránit fragmentaci a narušení. Na druhou stranu musíme umožnit, aby bylo možné investovat do obnovitelných zdrojů, a to i z důvodu přechodu na čisté energie. Budeme tedy hledat další financování,“ dodala.

Zmínila i nedávné poškození plynovodů Nord Stream 1 a 2 vedoucích z Ruska do Evropy. „Je to přesně ten typ hrozby, na který si musíme zvyknout a především se na to připravit,“ řekla Von der Leyenová.

Po ní vystoupil na tiskové konferenci český premiér Petr Fiala. „Hovořili jsme o uvolnění povolenek z tržní rezervy, abychom snížili ceny energií a o dalších opatřeních,“ poznamenal.

V základních věcech jsou podle něj politici ve shodě. „Stále větší podporu má oddělení ceny plynu od ceny elektřiny, což by znamenalo pokles cen. Řešení musí přijít rychle,“ přiblížil výsledek jednání Fiala.

Dodal, že před Evropou nyní stojí úkol v podobě vyřešení pomoci velkým firmám, čemuž nyní brání pravidla hospodářské soutěže.

K tématu Ukrajiny podotkl, že za ní Evropa stojí jednotně. „Pracujeme na tom, aby se Ukrajině dostala z Evropy všechna pomoc, kterou potřebuje,“ řekl.

Na dotaz ohledně ruských hrozeb jadernými zbraněmi uvedli evropští lídři, že je berou vážně, ale nenechají se jimi zastrašit.

Schůzky politiků začaly už ve čtvrtek, kdy se lídři zemí sešli u jednacího stolu v rozšířeném formátu. Bylo to v rámci historicky prvního jednání tzv. Evropského politického společenství (EPS). K unijní zemím se připojily zástupci téměř dvou desítek dalších zemí, jako je například Turecko, Gruzie, Velká Británie či Ázerbájdžán.

Státníci včetně Fialy či francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v jehož hlavě se nápad na založení EPC zrodil, si průběh čtvrtečního premiérového setkání pochvalovali. Označili je za užitečný prostor pro neformální diskusi, během něhož může také dojít na nečekaná jednání.

Odkazovali tím zejména na průlomové setkání znepřátelených zemí Arménie a Ázerbájdžánu. Mezi nimi v září propukly střety kvůli území Náhorního Karabachu. Ze schůzky za účasti Macrona a předsedy Evropské rady Charlese Michela vzešel podnět k  vyslání civilní mise na společnou hranici, což by mělo pomoci uklidnit situaci.

K žádnému oficiálnímu závěru lídři zemí nedošli, ani se to neočekávalo. Šlo o neformální setkání určené k širší diskusi o problémech, které Evropu sužují.

„Oba dny se v Praze povedly, měly svůj smysl a budou mít konkrétní výsledky a dopady. Tyto dny byly, a myslím, že to nepřeháním, reklamou pro ČR. Jsou důkazem, že naše země má v zahraničí potřebný kredit a podporu partnerů,“ zhodnotil summit český premiér Fiala.