Hlavní obsah

Tisíciletá zima? Tak to ani náhodou, dokazují meteorologové

Novinky, Luděk Fiala

Odborníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zhodnotili dosavadní průběh současné zimní sezóny a využili této příležitosti k tomu, aby zpochybnili informace, které vloni na podzim poukazovaly na možnost nejchladnější zimy za posledních tisíc let. Média se odvolávala na vyjádření polského klimatologa Michala Kowalewského. Přesto se však poslední měsíc loňského roku řadí k těm chladnějším.

Článek

„Na některých stanicích byl prosinec 2010 nejchladnější od roku 1969. V jednotlivých dnech byly na některých stanicích překonány rekordy v teplotách nebo ve sněhové pokrývce. Ale nejchladnější zima za tisíc let? Na to je překonání rekordů v teplotních řadách dlouhých několik desítek let nebo nejchladnější prosinec za posledních 40 let přece jen trochu málo,“ uvedl Pavel Jůza z ČHMÚ.

Jak tedy vypadá loňský prosinec ve srovnání se stejným obdobím v předešlých letech? Z údajů z pražského Klementina, kde se teploty sledují od roku 1775, tedy posledních 235 let, vyplývá, že za tuto dobu zažila Praha 25 ještě chladnějších prosinců. A to leckdy výrazně.

Zatímco loňský prosinec vykázal průměrnou teplotu -2,8 stupně Celsia, ve stejném měsíci v roce 1788 mrzlo mnohem víc, průměrná teplota činila jen -9,7 stupně Celsia. Následuje prosinec 1879 s teplotou -8,6 stupně, stejný měsíc v roce 1840 vykázal průměrnou teplotu -7,7 stupně a v roce 1829 to bylo -7,1 stupně.

„Lze mít za prokázané, že tyto prosince byly výrazně chladnější než prosinec 2010,“ poznamenal Jůza.

Kromě již zmíněných prosinců 1788, 1879, 1840 a 1829 byly dále chladnější prosince v letech 1855, 1871, 1853, 1812, 1808, 1870, 1864, 1798, 1969, 1899, 1783, 1902, 1890, 1799, 1940, 1933, 1962, 1846, 1844, 1963, 1804. „Z pohledu 235leté klementinské řady jde tedy o prosinec, který se vyskytuje v průměru jednou za 10 let,“ upozornil Jůza s tím, že dosavadní část zimy rozhodně nejeví známky nějaké „tisíciletosti“.

„Jde o prosinec nejchladnější od roku 1969, jeden z šesti nejchladnějších za posledních 100 let, ale v rámci delšího období než 100 let je jen jedním z řady,“ dodal.

Golfský proud funguje

Podle Jůzy se polský klimatolog Kowalewski vyjadřoval k hypotetické otázce, co by se stalo, kdyby zeslábl Golfský proud. To podle něj ovšem v současné době nehrozí.

„Mořská voda s teplotou nad nulou podél evropského a skandinávského pobřeží zasahuje daleko za polární kruh, dál než kdekoli jinde na severní i jižní polokouli,“ vysvětlil meteorolog, podle kterého teplota Atlantického oceánu v oblasti Golfského proudu západně od Velké Británie v úrovni 50. rovnoběžky je kolem 11 až 12 °C, zatímco na téže rovnoběžce u amerického pobřeží mimo dosah Golfského proudu je to méně než 5°C.

„Mechanismus, který měl způsobit údajnou tisíciletou zimu, tedy nepůsobí. Dosavadní chladnější průběh zimy nebyl způsoben slabším Golfským proudem, ale prouděním chladného kontinentálního vzduchu úplně mimo Golfský proud, jako ostatně dosud všechny chladné a chladnější zimy,“ soudí Jůza.

Leden přinesl naopak rekordní teplo

Výrazné oteplení naopak přinesl začátek ledna. Na některých místech ČR dokonce padly plusové teplotní rekordy, když v Klatovech meteorologové naměřili 13,5 stupně, čímž padl dosavadní rekord pro 9. leden, jenž činil 12,1 stupně.

Nejtepleji bylo podle mluvčího ČHMÚ Petra Dvořáka kromě Šumavy také na severu Moravy. V Javorníku ve Slezsku dosáhla nedělní maximální teplota dokonce 13,9 stupně, uvedl Dvořák.

„V první polovině tohoto týdne nás čeká přechodné ochlazení, kdy teplota vzduchu se bude pohybovat kolem 0 °C. Následovat však bude další teplé počasí, kdy v dalších dnech mohou opět padat teplotní rekordy,“ sdělil Dvořák.

Výběr článků

Načítám