Tisíciletá voda. Před 20 lety začaly nejničivější povodně v Česku

Celkem se záplavy projevily v deseti krajích, nouzový stav byl vyhlášen v šesti z nich.

Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje.

Z obcí nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda zničila téměř kompletně.

Videa z roku 2017 - 15leté výročí tragické události:

Povodeň v roce 2002 byla způsobena dvěma mimořádně vydatnými vlnami srážek ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 13. srpna, které způsobily extrémní průtoky na téměř všech tocích povodí Vltavy. Během první vlny srážek dosahovaly na Českokrumlovsku a v Novohradských horách úhrny objemu 130 až 200 litrů vody na metr čtvereční.

„Povodeň, která tím vznikla, překročila celkovým objemem i velikostí průtoků na mnoha lokalitách všechny do té doby známé povodňové průtoky. Většina značek velkých vod z předchozích povodní byla při kulminacích této povodně skryta pod hladinou,“ upozornil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

První vlnu se podařilo utlumit v nádržích soustavy Vltavské kaskády. Deště ale způsobily mimořádné nasycení povodí, což vedlo k tomu, že většina srážek odtékala po povrchu do vodních toků a přišla druhá vlna povodně.

„Druhá povodňová vlna nakonec překročila technické možnosti Vltavské kaskády. Během 38 hodin se zvýšil přítok do nádrže Orlík ze 620 m3/s až na hodnotu kulminace 3900 m3/s, což byla více než tisíciletá povodeň,“ uvedl Kubala.

A tak povodňová vlna bez větších překážek přešla po Vltavě a naplno udeřila v hlavním městě 13. srpna.

Kubala doplnil, že díky Vltavské kaskádě se podařilo oddálit kulminaci povodně na horním toku Vltavy o 17 hodin, což umožnilo aktivovat protipovodňová opatření a evakuaci kupříkladu obyvatel pražského Karlína.

Ničivé povodně způsobily škody na majetku státního podniku Povodí Vltavy ve výši 2,6 miliardy korun a jejich odstranění trvalo do roku 2005. Podnik od roku 2002 investoval zhruba 4,9 miliardy do budování protipovodňových opatření.

Ta se budovala v Praze, Českých Budějovicích, v Plzni i v menších městech, jako jsou Veselí nad Lužnicí nebo Zruč nad Sázavou, i na vodních dílech, která státní podnik spravuje. Vzniklo také několik tzv. suchých poldrů, které fungují jako nádrže, do kterých voda při nadměrném průtoku řízeně nateče, např. u obce Chrouzovy na Plzeňsku.

Pražský dopravní podnik po těchto povodních postupně zvýšil o desítky centimetrů zábrany proti velké vodě, opravil čerpací stanice, zlepšil napojení na kanalizaci a zajistil, aby se voda do metra nedostala tzv. průchodkami, kterými vedou kabely. Povodeň před 20 lety poškodila téměř dvě desítky stanic pražského metra a pod vodou skončily i dvě soupravy metra.

Magistrát hl. m. Prahy vložil od ničivých povodní v roce 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun. Vybudováno bylo asi 20 kilometrů zábran, vrata uzavírající Čertovku a na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry přítoků této říčky.

Povodeň před 20 lety napáchala v Praze škodu asi 27 miliard korun a evakuováno muselo být kolem 50 tisíc obyvatel. Na ničivou vodu vzpomínají po 20 letech i obyvatelé Kampy.

Povodně z roku 2002 škodily v menším rozsahu i na jihu Moravy. Stejně jako v Čechách přišla povodeň v povodí řeky Dyje ve dvou vlnách. Voda na jižní Moravě napáchala škody za 423 milionů korun, při záplavách v kraji nikdo nezemřel.

„První povodňová vlna zasáhla od 7. do 11. 8. zejména vodní toky Dyje, Moravská Dyje a Želetavka. Průtoky odpovídaly přibližně pětileté povodni. Při druhé vlně od 12. do 20. srpna nastal velmi rychlý vzestup hladin v důsledku předchozí nasycenosti povodí a vzhledem k trvajícím vysokým vodním stavům ve vodních tocích. V porovnání s první vlnou byly kulminační stavy během druhé vlny značně vyšší, na řece Dyji a jejích přítocích v horní části povodí přesahovaly hodnoty stoletých vod, v povodí Jihlavy byly dosaženy průtoky četností odpovídající dvouleté až dvacetileté povodni,“ popsal generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Podle odhadů přitékalo do území podél řeky Dyje na některých místech 135 až 155 metrů krychlových vody za vteřinu. Na Nových Mlýnech se protrhla hráz na pravém břehu u Hrabětic. Vodohospodáři odhadují, že do záplavového území mezi Znojmem a Novými Mlýny nateklo asi 15 až 18 milionů metrů krychlových vody, což představuje objem celé Brněnské přehrady.

„Díky rychlé dostupnosti informací mají lidé mnohem lepší možnosti rozhodování v krizové situaci, ani současná technika by však nedokázala v řádu dní předpovědět přesný rozsah záplav,“ upozornil nyní hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Katastrofální povodně v Česku v roce 2002 podle něj uspíšily přechod k pokročilým online technologiím přenosu dat o počasí a stavu vod. Předchozí systém během záplav neobstál.

Symbolem povodní se staly např. snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě Terezín.

Či lachtan Gaston z pražské zoo, který kvůli povodním - stejně jako i někteří další živočichové - uhynul. Velká voda ho odnesla až do Německa.