Článek
„Scénu jsme vytvořili podle skutečného vyprávění pamětníka Jaromíra Krajča, který konec války zažil jako teprve třináctiletý chlapec. Jeho příběh zachytil ve své knize Osvobozování jižní Moravy historik Vlastimil Schildberger starší,“ řekl Novinkám tvůrce scény Ivan Vystrčil.
Konec války z pohledů party kluků
Pro Krajča skončilo osvobození v polovině dubna 1945 jásáním nad příjezdem československé vlády do Brna, která zasedala na hradě Špilberku, a také „největší fackou jeho života“. Dostal ji od tatínka. Ve chvíli, kdy moravská metropole čelila ničivým leteckým náletům a byly v ní slyšet výstřely z děl až ze 70 kilometrů vzdálené fronty na východě, se totiž se dvěma kamarády rozhodl, že vyrazí osvoboditelům naproti a řekne jim, kde mají Němci vykopané zákopy.
Bitevní scénu sledovalo v pískovně v Brně-Černovicích přes 3000 diváků.
Parta si říkala Vlčata a plán uskutečnila. Vyrazila do nedalekých Modřic, což bylo sice jejich největší dobrodružství, ale také hazard se životem. Diváci sledovali události, o nichž Krajčo historikovi vyprávěl ve vytvořené scéně. Kluci nejprve narazili na obyvatelstvo prchající před boji do Brna, pak na německou armádu; Moravu před osvoboditeli bránilo čtyři sta tisíc vojáků.
Bitevní scénu vytvořilo 200 členů klubů vojenské historie. Nad bojištěm v závěru zavlála československá vlajka.
Jen v Brně měl wehrmacht přes 2000 děl a 240 tanků. Kluci se museli ukrývat před nálety u lidí, hladověli, pak se skutečně dostali až k postupující Rudé armádě, ale cestou přes frontovou linii viděli desítky mrtvých. Domů se vrátili po několika dnech s její zásobovací jednotkou a přivítání ze strany rodičů, kteří Jarka už oplakali, se neobešlo bez slz dojetí i pořádné facky.
Výstřely z tanků i kozáci na koních
„Samozřejmě jsme do scény zapojili kopání zákopů, v Brně a okolí jich byly tisíce. Němci v nich chtěli zastavit osvoboditele. Akční scény plné výstřelů a výbuchů jsme proložili i drobnými scénkami s běžnými obyvateli tehdejší Moravy, kteří prchali před bojem. Samozřejmě, že dorazili i kozáci na koních a československá armáda,“ doplnil Vystrčil.
Diváckou lahůdkou byl vzdušný souboj dobových stíhaček nad bojištěm.
Bojová scéna byla součástí programu Krvavé jaro 1945. To začalo již v úterý tažením jednotek na koních a v historické vojenské technice z Hrušek na Břeclavsku na Brno. Bitevní scéna se odehrála i v Morkůvkách v centru obce. V sobotu pak členové klubů vojenské historie vzdali hold padlým z druhé světové války na vojenském pohřebišti brněnského Ústředního hřbitova.
V bitevní scéně byla vidět i historická vojenská technika.
„Největší radost máme z toho, že na naše akce dorazily s rodiči a prarodiči zástupy dětí. Především těm jsme chtěli ukázat, za jak dramatických okolností byla naše současná svoboda před 80 lety vybojována – a že ji tisíce nevinných lidí zaplatily svými životy,“ doplnil Vystrčil. Bojovou ukázku v pískovně ukončilo vítězství osvoboditelů, nad bojištěm zavlála československá vlajka a tečku udělaly hymny České republiky a Slovenska.
