Článek
„Rodičům pak často nezbývá než v případě nemoci běhat s dítětem po pohotovostech,“ řekla Právu předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. Dodala, že řada dětí tak vyrůstá bez péče vlastního lékaře, protože k všeobecnému praktickému lékaři se mohou přihlásit až ve 14 letech.
To, že se jedná o rozšířený problém, ukazuje fakt, že na krajských úřadech leží přes 10 tisíc dětských zdravotních karet. Úřady totiž musí převzít dokumentaci po lékaři, který ukončí praxi bez náhrady.
Lidé stále nevědí, na jaká preventivní vyšetření mají nárok a jaké jsou další možnosti
Situace se kraj od kraje liší. „Někde jsou to stovky karet, jeden kraj uvedl rekordních deset tisíc karet dětí, ale jednalo se třeba i o dospívající, kterým už bylo 19 let, ale jejich karty tam zůstaly,“ řekla Právu Hülleová. Opírá se o informace od kolegů z regionálních sdružení. „Když to sečteme za celou republiku, tak to nejsou jednotky tisíc, ale víc než 10 tisíc karet,“ zdůraznila.
„Pokud se děti zaregistrují k novému pediatrovi, tak si většinou praktik dokumentaci od úřadu vyžádá,“ vysvětlila.
Třeba krajský úřad na Vysočině eviduje aktuálně 1130 karet od praktických lékařů pro děti a dorost, v Moravskoslezském kraji jich mají 5982. Ve středních Čechách jich mají asi 3700, podle odhadů ale jen polovina patří těm, kteří skutečně lékaře hledají. A mnohdy bezúspěšně, kapacity ordinací bývají plné.
Na jednoho tisíc dětí
Je tedy otázka, jak u dětí bez pediatra probíhají preventivní prohlídky a povinná očkování. Neregistrovaným pacientům praktici podle Hülleové preventivní prohlídky nedělají. Naočkovat ale mohou i neregistrované pacienty. „Ale většinou to kolegové neprovádějí,“ uvedla.
Stárnutí pediatrů je vážný problém, který může omezit dostupnost péče. Pro představu – v Jihomoravském kraji skončilo bez náhrady za posledních pět let 16 praktických lékařů pro děti a dorost, na Vysočině za stejné období 11 ordinací. Ve Středočeském kraji je to od roku 2018 do konce loňského roku 11 praxí. Letos evidují zatím dva případy.
Hlavním důvodem je dosažení důchodového věku. V České republice je kolem 1900 praktických lékařů pro děti a dorost, přičemž v Česku je podle statistického úřadu zhruba dva miliony osob mladších 18 let. To znamená, že na každého pediatra připadá více než tisíc malých pacientů.
Změna studia i nasazení mediků
Počty mladých lékařů se sice zvyšují, ale ne tak rychle, jak jich ubývá. Podle statistik největší tuzemské Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která zastřešuje asi šest milionů obyvatel, se počet úvazků u dětských praktických lékařů snížil od roku 2018 o stovku. Nejméně to pocítila Praha, nejvíce Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Řešení se zoufale hledá na vícero frontách. Jak na úrovni pojišťoven, tak krajů i ministerstva zdravotnictví. To už udělalo změnu u vzdělávacího oboru pediatrie. Dopisem také vyzvalo ředitele nemocnic, které mají přidělenou akreditaci pro obor pediatrie, „aby uvolnili své školence v pediatrii z nemocnic na praxi do primární péče v nejbližším možném termínu“. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba tím má dojít k „posílení segmentu primární péče“.
Chystá se podle něj i změna v dotačním programu pro rezidenční místa lékařů. Neobsazená místa by měla být primárně nabídnuta pediatrům a poté praktikům pro dospělé.