Tetřevi se pomalu vrací do Beskyd, lesníci vypustili 14 ptáčat

Během posledních šesti let vypustili zaměstnanci Lesů ČR do přírody už 73 mladých tetřevů. „Po jarním vylíhnutí kuřat necháváme veškerou péči o mláďata na samicích. My zajišťujeme hejnu co nejlepší životní podmínky,“ vysvětlila tetřevnice Adéla Jonáková.

„Mají trvalý přístup k čerstvým větvím smrku, buku, vrby jívy, případně borovice, mláďatům dovážíme borůvčí a mají stálý přístup k mraženým nebo čerstvým borůvkám,“ prozradila.

Aktuálně má chovné hejno v Řepčonce devět slepic a pět kohoutů. Ti žijí, kromě období toku, téměř odděleně. „V únoru začínají samci tokat. V průběhu toku pouštíme slepice do hnízdních voliér, kde následně snesou vejce. Na snůšce sedí necelý měsíc a pak vyvádí mláďata,“ popsala s tím, že jedna slepice může mít od pěti do 15 vajec.

„Mláďata se líhnou během dvou dnů. Pak spolu s matkou pobývají zhruba dva měsíce v odchovně. Koncem léta přemístíme celá rodinná hejna včetně matek do aklimatizačních voliér v horách, kde si tetřevi zvykají na volnou přírodu, abychom do konce září mohli odchovaná mláďata bez problémů vypustit,“ nastínila.

Než spustily Lesy ČR projekt, jehož cílem je podpořit a zachovat populaci tetřevů v Beskydech, odhadovali odborníci, že v tomto moravskoslezském pohoří, zasahujícím až k hranicím se Slovenskem, žije maximálně jen pár jedinců. Dnes, po sedmi letech provozu odchovny je v Beskydech, podle lesního správce Lesní správy Frýdek-Místek Lesů ČR Tomáše Peky, zhruba 20 až 30 ptáků.

„Podporujeme maximální zastoupení jedlí a listnatých stromů jako jeřáb, bříza nebo jíva, jejichž listy a plody se tetřevi živí. Uvolňujeme také plochy s borůvčím. Kromě toho tam, kde tetřevy vypouštíme, tlumíme populaci predátorů, hlavně lišek, kun a divokých prasat. A kvůli extrémní plachosti tetřeva jsme se dohodli s Klubem českých turistů na rušení turistického značení vedoucího na vrchol Travného,“ vysvětlil Peka, co všechno státní podnik pro návrat tetřevů do Beskyd dělá.