Těsnicí stěna u dolu Turów funguje, v Česku to ale příliš poznat není

Stěna, která má bránit odtékání podzemní vody z českého území dovnitř polského dolu Turów, funguje. Ukazují na to nová data, která zveřejnila Česká geologická služba (ČGS). Ve čtyřech vrtech, umístěných podél těsnicí stěny, došlo za poslední dva roky (od dubna 2022 do dubna 2024) k nárůstu hladiny podzemní vody.

Na třech ze čtveřice vrtů se hladina podzemní vody zvedla v rozmezí od 156 do 233 centimetrů. Na čtvrtém vrtu došlo za dva roky k nárůstu dokonce o pět a půl metru.

Další tři vrty, které jsou od stěny vzdálené 400 až 850 metrů a jsou ještě na polském území, už tak enormní navýšení nezaznamenaly. Hladina podzemní vody se v těchto místech podle měření z vrtů zvedla od 118 do 148 centimetrů.

Vybudování podzemní stěny u dolu Turów bylo jednou z podmínek česko-polské smlouvy o řešení dopadů polské příhraniční těžby hnědého uhlí z února 2022. Poláci stěnu dokončili na konci června 2022.

Už vloni se ale z dat po prvním ročním monitoringu ukázalo, že efekt podzemní stěny směrem k české hranici postupně slábne a pro samotné české území je nyní v podstatě nulový. Stejně lze vykládat i nová aktuální data.

„Hladiny podzemní vody v hlubších kolektorech na českém území nadále klesají,“ shrnuje Česká geologická služba výsledek měření z vrtů, které jsou rozmístěné v okolí osady s příznačným názvem Oldřichov na Hranicích. Pozitivní je podle zprávy geologů jen to, že pokles se v těchto vrtech od října roku 2023 zpomalil. „Nicméně na konci dubna 2024 jsou hladiny podzemní vody na historicky nejnižší úrovni,“ přiznává ČGS.

Jen drobně optimističtější závěr má ČGS pro měření v takzvaných svrchních kolektorech pomocí vrtů rozmístěných v okolí osady Uhelná, která leží nejblíže k dolu Turów. Tady hladina podzemní vody za posledních zhruba tři a půl roku (od září 2020 do března 2024) poklesla asi o metr. V posledních měsících se pokles zastavil. „Od srpna 2023 hladiny podzemní vody převážně stagnují a od února 2024 hladiny podzemní vody v okolí Uhelné nepatrně rostou,“ uvedla ČGS.

To, zda bude mít zadržování vody u dolu Turów pro české území vůbec nějaký efekt, by měl ukázat nový hydrogeologický model. Vypracovat ho musí těžař, tedy polská společnost PGE, do dvou let od zprovoznění stěny. Lhůtu má tedy do konce června letošního roku.

Ředitel ČGS Zdeněk Venera už dříve uvedl, že pokud by hladiny ve vrtech na české straně ani později nestoupaly a ani by se to z nového hydrogeologického modelu nezdálo pravděpodobné, Češi by podle česko-polské dohody mohli po těžaři, tedy po polské společnosti PGE, požadovat další opatření. „To by spočívalo v prodloužení nebo prohloubení stěny, případně v dalším zatěsnění,“ objasnil Venera.