Hlavní obsah

Tereza Ibrahim z IOM: Mnoho uprchlíků u nás má existenční strach

Mnozí ukrajinští uprchlíci zvláště z ubytoven v malých městech a vesnicích mají problémy najít si práci, ze které by si zaplatili ubytování. Jejich příjmy i s dávkami budou po změnách provedených státem často nižší než komerční nájmy, řekla Právu Tereza Ibrahim z české části Mezinárodní organizace pro migraci (International Organization for Migration, IOM).

Foto: Archiv, Právo

Tereza Ibrahim

Článek

Na počátku července se změnily podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny. Na nouzové ubytování zdarma mají nárok jen do pěti měsíců po příchodu, nad tuto hranici jen tehdy, když budou spadat mezi zranitelné skupiny. Třeba mezi seniory. Bude to na ně mít nějaké dopady?

Bude to pro ně mít poměrně zásadní důsledky, protože s touto změnou souvisí i to, že se změní výpočet humanitární dávky. Hrozí, že mnozí budou mít problémy udržet si stávající bydlení nebo si najít nové. Z humanitární dávky a dostupných příjmů bude složité uhradit náklady na ubytování a jen těžko zajistí nové bydlení, protože jejich příjmy budou nižší než komerční nájmy.

A to je nepokryjí, ani když budou mít příjmy ze zaměstnání?

Problém je v tom, že mají často potíže získat lépe placenou práci nejen kvůli jazykovým, ale i logistickým bariérám. Občas jsou ubytovny v okrajových regionech, kde není práce nebo dostatečně nefunguje dopravní spojení, aby mohli dojíždět jinam.

Můžete to rozvést?

To těžší, protože jak už jsem zmínila, je jazyková bariéra. Mnoho osob, které na Ukrajině patřily mezi vysoce kvalifikované, tady pracuje v manuálních oborech, kde jsou nižší mzdy. Vzdělání si samozřejmě mohou nostrifikovat a sehnat si práci ve svém oboru, ale je to mnohem komplikovanější. A druhá věc je potíž s dopravou. Někteří žijí v ubytovnách v malých městech a vesnicích, kde třeba jezdí autobus dvakrát denně. Takže vymanit se ze situace, ve které jsou, může být docela těžké. Často se jedná o neúplné rodiny, matky s více dětmi, pro které je problematické pracovat na plný úvazek.

Jeden z problémů je, že řada ubytoven, kde doposud uprchlíci žili a kde nebudou moci dále bezplatně zůstávat, nabízí lidem s dočasnou ochranou, kteří nejsou zranitelní, ubytování v ceně 9500 korun měsíčně za postel, což je třeba pro tříčlennou rodinu takřka nemožné zaplatit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí změnu odůvodnilo tím, že 150 dnů uprchlíkům, kteří nepatří mezi zranitelné, stačí na to, aby se adaptovali na své okolí a našli si normální ubytování a zaměstnání.

Například 63letý uprchlík se špatnou znalostí jazyka si práci shání složitě. Problém je u těchto osob, kterým říkáme ohrožené. Nespadají mezi zranitelné, ale přesto je pro ně těžké zařadit se do pracovního režimu. Jsou to lidé starší padesáti pěti let, matky malých dětí, kterým je více než šest let, třeba sedm nebo osm. Pak tam patří třeba studenti, kteří studují online na Ukrajině. Také z toho vypadly osoby pečující například o starší rodinné příslušníky nebo o své blízké, kteří jsou sice ve špatném zdravotním stavu, ale nejsou zdravotně postižení.

Zmiňovala jste, že to povede k tomu, že řada uprchlíků ztratí ubytování. O jak velkou skupinu se jedná?

Neexistují přesná čísla, jen odhady odvozené z počtu takzvaných ohrožených osob, které nespadají mezi zranitelné skupiny podle zákona, ale fakticky zranitelné jsou. Podle odhadů Úřadu vlády se může jednat o nižší desítky tisíc osob.

Mnoho lidí má existenční strach, co s nimi bude dál, kde budou bydlet, jestli si se svými finančními prostředky dokážou pokrýt náklady na živobytí.

A to, že buď obrazně, nebo doslova skončí na ulici, odvozujete z čeho?

Jedná se pouze o odhad. Jaká je situace uprchlíků s dočasnou ochranou a zda si budou moci dovolit platit ubytování, jsme sledovali například v našem výzkumu. Podle informací, které jsme měli k dispozici, si museli uprchlíci podat v červnu žádost o dávku, aby mohli být ve státní evidenci ubytování zařazeni do zranitelných skupin. A to i v případě zjevné zranitelnosti dané věkem, tedy děti do 18 let a senioři nad 65 let. Obávali jsme se, že někteří zranitelní lidé by mohli proto o bezplatné ubytování dočasně přijít, a velmi vítáme, že se tyto obavy pravděpodobně nenaplnily.

Co se týče dalších skupin osob, více budeme vědět v průběhu příštích dní. Jeden z problémů je, že řada ubytoven, kde doposud uprchlíci žili a kde nebudou moci dále bezplatně zůstávat, nabízí lidem s dočasnou ochranou, kteří nejsou zranitelní, ubytování v ceně 9500 korun měsíčně za postel, což je třeba pro tříčlennou rodinu takřka nemožné zaplatit.

Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) budou moci běženci v nouzi vy- užít dávku mimořádné okamžité pomoci…

Ano, osoby s dočasnou ochranou mohou požádat o jednorázovou okamžitou pomoc na úřadech práce, například za účelem úhrady kauce nebo při vážných zdravotních potížích. Je samozřejmě nutné splnit podmínky pro vyplacení. Tato změna, možnost využít tuto dávku, se snaží narovnávat situaci mezi českými a ukrajinskými nájemci, což je žádoucí. I pokud totiž má osoba s dočasnou ochranou pravidelný příjem, našetřit si na jednorázové výdaje spojené s přestěhováním může představovat bariéru pro vstup do nájemního bydlení.

Zmínila jste průzkum mezi uprchlíky. V jakém se nyní nacházejí stavu?

Mnoho lidí má existenční strach, co s nimi bude dál, kde budou bydlet, jestli si se svými finančními prostředky dokážou pokrýt náklady na živobytí. Je mnoho rodin, kde jsou děti řazeny mezi zranitelné skupiny, zatímco rodiče ne. Spousta osob tak plánuje vrátit se zpátky na Ukrajinu, protože bohužel nemá kde bydlet. A to často, i když pocházejí z oblastí, které jsou okupované nebo přímo zasažené probíhajícím ozbrojeným konfliktem.

Školské organizace: Hrozí, že Ukrajinci vypadnou ze vzdělávacího systému

Věda a školy
Související témata:
Tereza Ibrahim

Výběr článků

Načítám