Článek
Teploty v lednu skoro jako na jaře, sucho a nedostatek podzemní vody trápí nejednoho zahrádkáře. Únor, který by podle meteorologů měl být o něco deštivější, by však mohl situaci konečně napomoct. Podle zahrádkářů ale nestačí spoléhat na přirozený koloběh vody, nutné je udělat co největší zásoby dešťové vody.
„Snažíme se, aby se voda co nejvíce dostala do země a pomohla rostlinkám. Navíc máme několik nádob, do kterých vodu zadržujeme. Musíme zachycovat opravdu každou kapku. Na zahradě je i podzemní studna, voda v ní sice stále ještě je, ale každým rokem klesá,“ sdělila zahrádkářka Věra Kočišová, která má zahrádku u Prahy.
Postupy potvrzují i odborníci z Českého zahrádkářského svazu. Podle nich je třeba veškerou možnou vodu zadržovat a uchovat si ji zejména na horké letní dny, kdy bude situace nejhorší. Stejně důležité jako zadržovat vodu je ale podle nich taky naučit se s ní dobře hospodařit.
„Opravdu to chce mít na zahradě minimálně jeden kubík vody, ještě lépe tři nebo čtyři. Zahrádkáři musí vodu umět taky šetrně využívat. Dobrá je například metoda kapkové závlahy. Když zalejete zahradu konví, tak vám provlhne tak metr čtvereční. Když stejný objem vody dáte do kapkové závlahy, máte zalitých 10 rostlin. Třeba rajčatům tohle bohatě stačí,“ radí Ivan Dvořák z Českého svazu zahrádkářů.
Krtci na zahradě nemusí být jen na škodu
Kromě sucha ale momentálně zahrádkáře trápí i enormní aktivita krtků. Například Petr Mach z Újezdu nad Lesy ještě nikdy tolik krtků na své zahrádce nezažil. „Napočítal jsem přes dvacet krtinců. Při procházkách po obci vidím, že letos je ta krtčí invaze opravdu mimořádná, nejen u nás,“ řekl Novinkám.
Podle odborníka Dvořáka je to především kvůli suchu, kdy si krtci na zimu nenastřádali dostatek zásob, a teď shánějí jakoukoliv potravu, kterou najdou. Příjemné jarní teploty je navíc probouzejí k činnosti mnohem dříve, než je obvyklé. Nejsou tedy přemnoženi, jak se mnozí domnívají, ale pouze nezvykle aktivní.
„Já jsem rád, že bonita půdy je na mojí zahradě evidentně dobrá, že je v ní dostatek žížal, které krtky přilákaly. Na druhou stranu, anglický trávník to tedy opravdu není,” říká Petr Mach, který proto krtky na své zahradě nevítá.
Na zahradu si proto instaloval odstrašovací systém. „Na kovovou tyč, kterou jsem zasadil do zhruba půlmetrové hloubky, jsem nasadil PET lahev, která při větru nese po tyči do podzemí zvuky, které mají být krtkům nepříjemné,” vysvětluje princip Mach. Sám ale s úsměvem dodává, že se jedná pouze o babskou radu. Jestli funguje, zatím ozkoušené nemá.
Podle Ivana Dvořáka ale nemusí být krtci jen na škodu, naopak bychom si je měli na zahradě hýčkat. „Krtci jsou výhodní, protože provzdušňují a skvěle kypří půdu. Pomohou i v téhle době sucha. Jejich chodbičky se totiž stávají cestou i pro dešťovou vodu, a díky nim se tak může provlhčit i hlubší vrstva půdy,” dodává Dvořák.