Téměř třetina lidí ignoruje rady lékařů

„Češi jsou zodpovědní. Lze říct, že občané všech zemí na východ od železné opony jsou, co se týče dodržování pravidel, zodpovědní. Koronakrize nám to ukázala. Kdybychom se na dodržování opatření ptali před čtrnácti dny, získali bychom možná ještě lepší výsledky,“ komentuje ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček výsledky průzkumu na reprezentativním vzorku 500 lidí.

Podle průzkumu sedm z deseti lidí, kteří mají nějakou chorobu, dodržuje s drobnými zaváháními doporučení lékaře. Nejdůležitější jsou zdravá strava, pohyb a redukce váhy, hned poté následuje správné užívání předepsaných léků, nekouření, odpočinek a sledování zdravotního stavu.

Častým důvodem, proč se na tato doporučení nedbá, je pocit, že jsou obtížná, nebo dojem, že hlavní roli hraje stejně genetika, kterou neovlivníme.

Týká se to především lidí, kteří už patří do skupiny bojující s kardiovaskulárními nemocemi, podle odhadu kardiologů jich může být až 430 tisíc, diabetiků, jichž je podle statistik 900 tisíc, a lidí bojujících s vysokým tlakem, kterých jsou přes dva miliony.

„Užívání předepsaných léků podle pokynů lékaře je velmi důležité, tím to ale nekončí. Pacient by se měl na své léčbě aktivně podílet, kupříkladu u chronického srdečního selhání se bez dodržování režimových opatření neobejdeme. Pomáhají ke zlepšení zdravotního stavu pacienta a mohou zabránit akutnímu zhoršení a zbytečným hospitalizacím,“ zdůrazňuje Jan Bělohlávek, vedoucí lékař Centra srdečního selhání ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN).

Jenomže často se stává, že jakmile pacient dostane léky, režimová opatření opustí. „Přitom z velkých epidemiologických studií víme, co nás dělá zdravými. Z padesáti procent jsou to právě režimová opatření, dvacet procent ovlivňuje prostředí a pouze pět procent je genetická zátěž. Ale i genetickou zátěž dokáže dvoj- až trojnásobně snížit například sourozenec, který opatření dodržuje, oproti tomu, který to nedělá,“ říká Vladimír Tuka z II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN.

Příkladem takových výmluv může být obezita, o níž řada lidí tvrdí, že ji má takzvaně v rodině. „Genetika není správný argument. Je to hodně o tom, jak jsme zvyklí žít. Když mi pacient řekne, my jsme byli v rodině všichni obézní, není to o genetice, ale o zvyku a životním stylu,“ upozorňuje kardiolog Tuka.

„Navíc pokud se pacienti s nadváhou a obezitou dobře stravují a pravidelně hýbou, ubývá jako první i tuková hmota, která obaluje srdce,“ dodává Tuka.

Kromě redukce váhy, pravidelného pohybu a zdravé stravy patří k opatřením, kterými si vlastními silami lze zlepšit své zdraví, takzvaná selfmonitorace: pravidelné měření tlaku a pulsu, sledování váhy, obvodu břicha a otoků dolních končetin.

„Je to podstatná součást léčby, zejména vezmeme-li v potaz, že srdečním selháním trpí v současnosti přibližně 230 tisíc Čechů a předpokládá se, že dalších 200 tisíc není prozatím diagnostikováno. Genetika by neměla být výmluvou, ale naopak dalším důvodem pro aktivitu pacienta,“ dodává kardiolog Bělohlávek.