Článek
Z celkového počtu loni vydaných výstrah jich bylo 159 věnováno očekávaným jevům a zbývajících 116 se věnovalo již jejich bezprostřednímu výskytu. Varování loni platila během 163 dnů, tedy téměř půl roku, přičemž nejvíce jich bylo srpnu, zatímco v březnu a říjnu nebyla vydána žádná varování. Více než polovina výstrah byla věnována výskytu bouřek. S odstupem následovaly výstrahy před nebezpečím vzniku požárů, větrem, vysokými teplotami a vydatným deštěm.
V případě bouřek a deště byl velký počet výstrah dán především častými aktualizacemi výstrah a varováními před jejich bezprostředním výskytem.
Spíše mírnější varování
Při hodnocení úspěšnosti ČHMÚ vycházel z 491 událostí, což je součet výstrah a pozorovaných nebezpečných jevů. Z nich bylo 332 úspěšných, 94 částečně úspěšných a 65 neúspěšných.
V Česku byla vidět polární záře
„Částečně úspěšné výstrahy byly v naprosté většině podhodnocené. V případě událostí hodnocených jako neúspěšné byl téměř vyrovnaný podíl nepodchycených jevů (chybějící výstrahy) na straně jedné a falešných poplachů na straně druhé,“ konstatoval ČHMÚ.
Počet dní s nebezpečnými jevy v průběhu roku dle skupin jevů
Vyjádřeno procentuálně bylo úspěšných 67 procent výstrah, částečně úspěšných a podhodnocených bylo 15,7 procenta varování a 3,5 procenta výstrah bylo částečně úspěšných, nicméně nadhodnocených.
Úspěšná vs. neúspěšná výstraha
Ve Středočeském a Jihočeském kraji byl podíl úspěšných a částečně úspěšných výstrah 90, respektive 82 procent. Jak meteorologové upozornili, mezi částečně úspěšnými výstrahami převažovaly situace, kdy platila v kraji výstraha, očekávaný jev se nicméně vyskytl v některém ze sousedních regionů.
„Zpravidla tedy docházelo k oprávněnému vydání výstrahy, ale nebyli jsme schopni zcela přesně určit místo výskytu jevu,“ dodal ČHMÚ.
Extrémní srážky budou častější, míní odborníci
Za velmi neúspěšné výstrahy ČHMÚ označil situace z 20. respektive 21. srpna, kdy v Plzeňském a Královéhradeckém kraji nebyla vydána varování před extrémními srážkami.
Není bez zajímavost, že ve srovnání s rokem 2021 narostl počet vydaných výstrah o třetinu, což bylo nicméně dáno především enormním nárůstem varování před bezprostředním výskytem nebezpečného jevu. Což meteorologové loni nově zavedli.
Anketa
„Jedním z důvodů bylo mimořádné počasí, které letní měsíce přinesly, a to zejména velké množství nebezpečných bouřek, dlouhotrvající riziko požárů či opakované extrémní srážky,“ zdůvodnili meteorologové. Dalším důvodem vyššího počtu bylo snížení kritérií pro vydání výstrahy. takže například u velmi silných bouřek se rizikový srážkový úhrn za 30 minut snížil z původních 40 milimetrů na 30 milimetrů.
Očima klimatologa: Změny pocítíme už v příštích desetiletích
