Článek
Strojvůdce popsal chvíli, kdy viděl padat na trať most. „První byl záblesk v momentě, kdy se mostní konstrukce dotkla trolejového vedení, pak už jsem viděl jen vlnění mostu. Bylo to jako na vlnách,“ vysvětlil.
„V prvním momentě jsem si řekl - to bude obrovská rána, když to nezastavím. A pak, když už jsem udělal to, co jsem mohl, abych vlak zastavil, utekl jsem dozadu do strojovny schovat se. (...) Vzpomněl jsem si na svého kolegu, který měl podobnou bouračku před 20 lety, ten se schoval za dveře strojovny. Spontánně jsem to udělal jako on,“ uvedl Šindelář.
Čekání na kolizi podle něj trvalo celou věčnost. „Myslel jsem na to, že to bude obrovská rána, čekal jsem šest sekund a stále mi běželo hlavou, to nějak trvá, ještě jsme nenarazili. Přišlo mi to nekonečné. Strach o život jsem neměl,“ doplnil.
Jiří Šindelářfoto: Právo/Michaela Říhová
Ze snímků, které si prohlédl po havárii, zjistil, že most spadl přes všechny koleje. "Já jsem ho posunul i s lokomotivou asi o 35 metrů a ještě jsem ho zlomil," poznamenal.
Po nárazu bylo podle Šindeláře nejdůležitější dostat se co nejrychleji z mašiny, ve které hrozil požár. Záchranka a hasiči byli na místě velmi rychle. "(Trvalo jim to) pět minut, možná šest," upřesnil.
Jiří Šindelář s manželkou Danoufoto: Právo/Michaela Říhová
Strojvůdce potěšilo, že svým přítomným chováním zachránil životy mnoha cestujících. „Mám obrovskou radost, samozřejmě, přece stačilo, abych se déle díval do jízdního řádu, koukal jinam anebo mi spadla tužka,“ řekl. Ze srážky si odnesl drobná poranění, hůř je ale na tom psychicky. Na nehodu prý myslí "60 minut v hodině".
Do budoucna nic výjimečného neplánuje. „Jsem 35 let strojvedoucím, mám sedm let do penze, když Pán Bůh dá, chtěl bych to dojezdit," ukončil Šindelář skromně.