Takový čas na přípravu jako nyní jsme neměli nikdy, říká hydrolog

Když porovnáte současnou situaci s povodňovými roky 1997 a 2002, co vidíte?

Podobnosti jsou v tom, že bylo zasaženo hlavně povodí horní Moravy a samozřejmě Odry a Opavy. To se velice výrazně podobá roku 1997. Je ovšem potřeba říct, že nynější události jsou z hlediska plošného zasažení území mnohem větší než ve zmíněném devadesátém sedmém.

Kromě Karlovarského a částečně Plzeňského kraje není v České republice oblast, kde by nebyla povodňová výstraha nebo nějaký tok neměl povodeň.

Ta nejdůležitější odlišnost oproti předchozím povodním je však v tom, že tato povodeň startovala ze sucha.

Jak to povodně ovlivnilo?

Celá republika byla suchá. Prvních sto milimetrů, které spadly, nezpůsobily vůbec nic. Pokud by bylo nasycení půdy větší, už těch sto milimetrů by bylo problémových. V tom jsme měli štěstí, půda je krásně vsákla. Strašně to pomohlo, protože jinak by povodně přišly mnohem dříve, než přišly.

Jak hodnotíte množství srážek?

Už jsme zjistili, že za tři dny na Rejvízu v okrese Jeseník spadlo přes 535 milimetrů srážek. To je enormně velké číslo. V mnoha oblastech byly denní srážkové úhrny přes 200 milimetrů, to je výrazně vysoká hodnota. To způsobilo ten obrovský problém na Moravě a ve Slezsku.

Je velké množství profilů, kde byly dosaženy padesátileté průtoky, bude jich až dvacet. Nebylo to přitom jen na Opavsku a Krnovsku, ale například i v jižních Čechách na Lužnici. Nebylo to lokálně zaměřené do jedné oblasti či jednoho povodí, ale přes celou republiku.

Proč byly tak intenzivně zasaženy například Jeseníky?

Jsou to návětrné efekty, Jeseníky jsou návětrná oblast, kde se srážky zastaví a napadají. To samé platí o Vysočině nebo o jižních Čechách, kde jsou zase Novohradské hory.

Příčinou srážek byla tlaková níže Boris. Z Janovského zálivu šla severovýchodní trajektorií, cyklona se pak stočila a přišla do České republiky. Tady se zastavila, protože ji blokovala tlaková výše nad východem, a sypala tady srážky dva tři dny.

Upozorňovali jsme na situaci už od úterka, podniky Povodí začaly vypouštět nádrže, vytvářely si zásobní prostory, aby mohly chytat vlnu. Bohužel, když na Moravě padne takové množství srážek, jaké jsem zmiňoval, tak nádrže nemohou pochytat vše.

Máme to nejhorší za sebou?

Horní toky už jsou na poklesech, ale na dolních tocích v důsledku dotoku to nejhorší teprve přijde.

Co by způsobily další deště v následujících dnech?

Po těchto srážkách je nasycení půdy extrémní. Co v takovou chvíli spadne na půdu, už odteče. Většina srážek však už spadla a z pondělí na úterý by sice měly být určité srážky v jižních Čechách, ale Ostravsko a Opavsko už by měly být největších srážek ušetřeny. Totéž platí pro severovýchodní Čechy.

Když jsme se dívali na výhled dál, ke konci týdne už by srážky měly ustat úplně a mělo by být poměrně teplo, alespoň toto vypadá relativně pozitivně.

Mohli jsme se vůbec na takovou situaci připravit lépe?

Co se týče velkých povodní, takový čas na přípravu jako nyní jsme neměli nikdy. Od úterý, kdy jsme na to začali upozorňovat, to byly čtyři dny. Odpouštěly se nádrže a budovala se protipovodňová opatření. Z tohoto hlediska to bylo zvládnuté perfektně.

Když ovšem povodňové orgány lidi vyzvou, aby se evakuovali, a oni zůstanou, to už není v naší moci.

Ani dlouhodobé přípravy jsme nepodcenili?

Paměť lidí je krátká. Přijdou povodně, něco se zaplaví a mají to v hlavách, za pět let na to každý zapomene. Stavební činnost v nivách stále pokračuje a pořád se lidé diví, že jim poté voda zaplaví domy. Od roku 1997 se nicméně ve stavbě protipovodňových opatření provedlo strašně moc a výstavba probíhá neustále.

Nemůžeme si však myslet, že když spadne takové množství srážek v jakékoliv části světa, že to může přejít přes krajinu, aniž by to někde něco zaplavilo. To je nereálné, i nádrže mají jen určitou schopnost povodňovou vlnu zplošťovat, transformovat.

Například na Moravě nepřevede žádná nádrž povodeň více než stoletou, myslet si opak je úplná demagogie.

Není těch padesátiletých a stoletých vod v posledních letech příliš?

Padesátiletá nebo stoletá povodeň je statistická hodnota. Vychází to z údaje, že padesátiletá voda by se měla vyskytovat na tocích jednou za padesát let. Na většině profilů se nicméně neměří ani sto let za sebou. Podle maximálních hodnot se určí, jaký průtok by tam měl být jednou za sto let, to je stoletá voda.

Když se vyskytují častěji, dochází k analýze a přepočítání, ale nikdy nebude platit, že když nyní přijde stoletá voda, že dalších sto let nenastane. Může být pětkrát za deset let, pak by třeba tři sta let být neměla.

Jakou roli hraje klimatická změna?

Ta spíše hraje roli v rozložení srážkových úhrnů během roku. Nezpůsobuje to, že je srážkových úhrnů méně nebo více, ale je to jinak rozložené v rámci roku.

Přívalové srážky bohužel nejsou rozložené rovnoměrně, ale jsou koncentrované do menších období, což z hlediska hydrologie není ideální. Pro nás je nejlepší deštík, který se může vsakovat, ne aby voda odtékala povrchově, jako jsme teď svědky.

Existuje nějaký výhled, zda nás čekají v blízké budoucnosti další povodně?

Je řada scénářů. Od roku 2002 bylo povodní relativně hodně, nedá se ovšem říct, že teď povodně nebudou, že budou v zimě nebo v létě. Musí se sejít hodně okolností, aby nastaly tak obrovské srážky a nastaly povodně jako nyní, ale nemůžeme prohlásit, že se tak v dalších letech znovu nestane.

Může nás uklidnit alespoň to, že jsme byli schopni o aktuální povodni vědět v předstihu?

Rozhodně. Tato povodeň se vyznačuje tím, že modely ji předpověděly dopředu, minimálně týden. Měly naprostou shodu, nejen náš Aladin, který vidí na tři dny dopředu, ale i ty dlouhodobé, například německý model nebo celoevropský. Na této srážkové epizodě, která povodně vyvolala, se vzácně shodovaly všechny.

Modely se trefily nejen v tom, že přijde něco velkého, ale i v celkovém úhrnu srážek. V tomto odvedly pěknou práci, díky tomu mohla být protipovodňová opatření vykonána včas a hodně zachránila.

Dotkly se současné povodně kromě Česka také dalších zemí?

Do Polska samozřejmě odtékají naše přítoky z Jesenicka. Velké povodně jsou i v Rakousku, něco je i na Slovensku. Střední Evropa byla zasažena celkově.

U nás toho bylo zřejmě nejvíc, protože střed tlakové níže byl nad námi a srážky proto byly výrazné, ale i v okolních státech se s vodou potýkají. Do Německa posíláme prostřednictvím Labe třetí stupeň povodňové aktivity, takže to rozhodně není lokální povodeň.