Tajuplný hrad Veveří dostal na Silvestra k narozeninám dort

„Osud chtěl, že je hrad poprvé zmiňován na Silvestra - konkrétně v listinách datovaných v Prostějově 31. prosince 1213. Český král Přemysl Otakar I. a jeho mladší bratr, moravský markrabě Vladislav Jindřich tam na listinách určených pro řád johanitů uvádějí jako svědka Štěpána z Veveří (Stephanus de Weverin). Je to tedy písemný důkaz, že v té době již hrad existoval. Na letošního Silvestra proto hrad Veveří mimořádně otevře své brány pro veřejnost,“ vysvětlila Právu důvod mimořádného otevření Lenka Florková, kastelánka hradu.

Od 10. do 15. hodin v prostorách tzv. Přihrádku hradu k narozeninám a návštěvníkům k poslechu hrála brněnská kapela Gajdoši a v někdejší kovárně byla k vidění i část výstavy věnované osmisetleté historii hradu Veveří. Pro zahřátí v hradní vinotéce nabízeli svařené víno a horkou medovinu - a návštěvníci také mohli ochutnat chlebové placky s nejrůznějšími náplněmi z polní pekárny.

Hrad a především jeho okolí a snad také tajuplné podzemí dal vzniknout mnoha legendám. Mimo jiné právě někde u Veveří má být údajně vchod do podzemí, kde měl být ukryt legendární poklad templářských rytířů. Ten obsahoval mimo jiné i dvanáct soch apoštolů ze stříbra v životní velikosti a mnoho dalších cenností z kořisti, kterou do Čech z Polska přivezl Břetislav I. a která se za záhadných okolností někde na Moravě ztratila.

Do nitra země měl cestu podle šifrované básně ukazovat „páv délkou svých práv“- tedy kovový pták s ocasem, který tvořil ozdobnou korouhev na jedné z devíti věží hradu. A právě ocas ptáka měl vrhat určité noci stín do míst, kudy cesta k pokladu vedla.

Hradní okolí a především kostelík u něj, který je podle mnohých historiků ještě mnohem starší než samotný hrad a býval centrem v husitských válkách, si zahrál také v mysteriózním seriálu České televize Strážce duší.

V okolí kostelíka profesionální hledači loni dokonce zahájili geofyzikální průzkum podzemí, jenž měl pomocí moderních přístrojů najít případné chodby či dutiny v zemi. Práce však byly zastaveny. Mimo jiné i kvůli neukázněným vandalským dobrodruhům, kteří se rovněž snažili v okolí kostela a hradu s hledáním na vlastní pěst.

„Pověst o pokladu Templářů je přitom zjevně nepravdivá povídačka, která vznikla díky romantikům v 18. století. Neukáznění hledači jsou vždy vážným nebezpečím pro památku a jen těžko se proti nim dá bránit,“ uvedla kastelánka.

Nicméně zmíněný poklad hledali i Němci, kteří tam měli během 2. světové války základnu a výcvikové středisko. Na hradě zřejmě býval i archiv gestapa, který se však údajně nikdy nenašel a který mohl ještě léta po válce představovat hrozbu pro neodhalené spolupracovníky s nacisty.

Hrad, který je ve vlastnictví státu, sloužil mimo jiné i jako internát a lesnické učiliště, po celou dobu značně chátral. Opravovat se začal podstatněji až na konci 20. století. Po dlouhé době byl pro veřejnost otevřen teprve v roce 2002. Během sezóny nabízí dva prohlídkové okruhy a mimo to se tam koná řada především Brňany oblíbených akcí.