Tajná skupina má chránit volby. Vnitro mlží

Skupinu na ochranu voleb po konzultaci se zpravodajskými službami CTHH zřídilo 1. února kvůli pokusům ovlivňovat volby ve světě, ačkoli, jak samo vnitro uznává, v ČR poznatky o takové hrozbě nejsou. Jak se uvádí v tiskové zprávě, skupina má vytipovat slabá místa a „prověřit všechny potenciální scénáře útoku na demokratický průběh voleb“.

Jako oblast možných útoků CTHH uvádí mj. kybernetické útoky, hlasování v zahraničí či incidenty při volebních shromážděních.

„Činnost skupiny je vedena v utajovaném režimu. Skupina nebude poskytovat informace o své činnosti veřejnosti,“ píše se ve zprávě.

Právě kvůli tomu se Právo zajímalo, komu bude skupina působící na resortu vedeném Milanem Chovancem (ČSSD) poskytovat své závěry. Kdo k těmto závěrům bude mít přístup, kolik je ve skupině členů a kdo ji tvoří. Jiří Korbel z tiskového odboru vnitra Právu odpověděl, že kvůli utajovanému režimu skupiny nemůže být konkrétní.

„O projednávaných oblastech, členech skupiny a výstupech nad rámec uveřejněné zprávy nelze podávat další informace. Obecně lze sdělit, že každý úsek průběhu voleb může být podroben testu odolnosti, což je právě předmětem činnosti skupiny,“ sdělil Právu.

Bez odpovědi tak zůstaly i dotazy, jaký kybernetický útok připadá v úvahu v souvislosti s volbami v ČR a co hrozí při hlasování v zahraničí. Bývalý šéf vojenského zpravodajství Andor Šándor řekl Právu, že nechce snižovat možnost ovlivňování voleb, poukázal ale na nedávnou zprávu německých tajných služeb, které nenašly jediný důkaz ruských snah ovlivnit volby.

„V Česku se něco takového nikdy nedělalo, neměli bychom se tím strašit. Kampaň se u nás nějak vede, lidé ji sledují a těžko si umím představit, že by do toho zásadně mohla vstoupit třetí strana, která by mátla voliče a ovlivňovala je, koho mají volit a koho ne,“ řekl Právu.

O tom, co může probíhat v utajovaném režimu, Šándor spekulovat nechtěl. „Případné používání operativní techniky by ale nemělo překročit zákony, tedy mělo by podléhat schválení ministra nebo soudce,“ uvedl.

Šándor si myslí, že třeba hlasování ze zahraničních ambasád nemůže dramaticky ovlivnit volby. „Hlasování po internetu nemáme, hlasy se sčítají ručně. Leda že by někdo zaútočil na počítače Českého statistického úřadu,“ dodal.

Podle šéfky ČSÚ Ivy Ritschelové, jejíž úřad odpovídá za zpracování voleb, si jsou statistici rizika vědomi. O konkrétních krocích mluvit nechtěla. „Při každých volbách se připravujeme i na možná bezpečnostní rizika. Jednotlivé kroky koordinujeme i s dalšími institucemi a trvale vylepšujeme ochranu informačních a komunikačních prostředků,“ řekla Právu.

Samotné CTHH, kde má pracovat až 20 lidí, oficiálně působí od 1. ledna a o případných hrozbách informuje na svém twitterovém účtu. Za měsíc a půl kromě pochvaly od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), ujištění Chovance, že centrum nebude novodobým Koniášem, a několika grafů o dezinformacích další závěry k vidění nejsou.

Korbel to vysvětluje tím, že veřejné reakce tvoří jen pět až deset procent náplně CTHH. Navíc jsou prý reakce upozorňující na dezinformace nebo útoky závislé na vyhodnocení vnější aktivity jiných subjektů.

„Zprávy nebo incidenty, na které CTHH může veřejně reagovat, musí splňovat několik podmínek. Musí spadat do oblastí, za které vnitro odpovídá, např. kriminalita, terorismus, radikalizace či volby, musí mít potenciál ohrozit vnitřní bezpečnost státu, a zároveň musí mít ministerstvo k dispozici fakta, která může k dané zprávě uvést,“ uvedl Korbel s tím, že to neznamená, že by se CTHH informacemi dále nezabývalo.

Koordinátorka centra Eva Romancovová začátkem roku v médiích uvedla, že CTHH může reagovat i na výroky vysoce postavených politiků včetně prezidenta.

„Pokud vysoce postavený politik řekne v rámci tématu migrace informaci, která bude z našeho pohledu jednoduše vyvratitelná, i na takovou dezinformaci bude naše centrum reagovat,“ řekla v rozhovoru pro server iDnes.