Článek
Odměňování vychází z tabulek, kam se pracovník řadí podle vzdělání a délky praxe. „Třeba uklízečka ve škole je zařazena do II. platové třídy a při nástupu je oceněna tarifem 14 440 korun hrubého,“ upozornil ředitel jedné z mladoboleslavských základních škol Milouš Kašpar.
To je víc než šest tisíc korun pod státem stanovenou minimální mzdou. Sám stát ji určil na hodnotu 20 800 korun. Na hranici minimální mzdy se tarif uklízečky dostane před odchodem do důchodu.
Na jedné straně tak politici nařizují podnikatelskému sektoru, kolik musí minimálně vyplácet zaměstnancům firem, ale na druhé straně pro veřejné zaměstnance sestavuje státní aparát tabulky, kde tarifní mzda výrazně kulhá. Tarif je přitom jedinou nárokovou a zaručenou složkou mzdy. Další odměny bývají nejisté.
Obce a kraje se bouří. Bojí se, že školníky a kuchařky neutáhnou
Ministerská finta s praxí
Problém se zdaleka netýká jen škol. Tabulkami se řídí platy v sociální sféře, zdravotnictví, nebo kultuře a vědě. Všude se snaží mzdy pokoutně dorovnávat z nejistých zdrojů a různým přeléváním peněz.
Tarify z platových tabulek se řídí i pracovníci vědy a výzkumu. Ilustrační foto
Navíc se ukazuje, že se stát ani vlastními tabulkami neřídí a pravidla obchází. „Nařízení vlády umožňuje zvláštní způsob určení platového tarifu, kdy v případě zaměstnanců zařazených do 1. až 5. platové třídy lze zaměstnance zařadit do vyššího stupně, než by odpovídalo prokázané praxi,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Tímto trikem se tabulky obejdou, fiktivně se navýší odpracované roky, ale ani to není výhra. „Naprostá většina nepedagogických zaměstnanců ve 2. platové třídě je zařazena v nejvyšším, 12. platovém stupni, jemuž odpovídá platový tarif ve výši 20 180 korun,“ potvrdila mluvčí. To je ale pořád, i přes umělé navýšení praxe, pod hranicí minimální mzdy. Za odvedenou práci dostane uklízečka sotva polovinu částky, jakou si automaticky vyplácející poslanci na přilepšenou jako cestovní náhrady. Na to, odkud jezdí školní personál, se nikdo neptá.
Je to nedůstojné
Na platové podmínky a pokulhávající tabulky upozornili kromě škol také další zaměstnavatelé a zástupci měst a obcí, které se musí stejnými pravidly řídit. Navrhují zastaralé tabulky změnit.
„Dorovnání platů je administrativně náročné, demotivační a nedůstojné,“ uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký. Podle něj platy zaměstnanců veřejné správy mohou jen obtížně soutěžit se mzdami ve firmách a celá situace ztěžuje hledání nových lidí.
„Když se zájemce o pozici podívá do tabulek a vypadne na něj tarif 21 tisíc korun, těžko ho to nadchne,“ řekl Právu Horecký. Za tristní označil třeba výdělky vysokoškoláků v kulturních institucích.
Minulý týden se kvůli tomu potkali zaměstnavatelé či zástupci Asociace krajů s premiérem Petrem Fialou (ODS) a dalšími členy vlády. Na jeho základě se mají od ledna upravit platové tabulky. Podle Horeckého se debatuje třeba o omezení vlivu délky praxe na výdělek či o případném zrušení stupnice pro úředníky samospráv. Úprava se ale do voleb nestihne, musela by ji tedy provést příští vláda.