Článek
Ředitel ZŠ Dřevnická ve Zlíně Pavel Dvořák se nástupu nových technologií nebrání a mnohé už jeho škola používá, ale „děti v první třídě se musí hlavně naučit psát“, řekl Právu
Děti si na dotykový display velmi rychle zvyknou a dokážou si i snadno osvojit psaní na klávesnici. Ale psaní rukou má své výhody. Jednak se děti na papíře učí vytvářet určité schématické myšlení, jednak si osvojují obecnou zručnost. Školy ani nevěří, že by tablety s elektronickými učebnicemi mohly ulehčit školním brašnám od učebnic.
„Tablety ano, ale určitě bych nezatracovala papírovou knihu a klasický přehled dětí v textu na papíře. Řeším i otázku velikosti tabletu, zdraví očí a podobně,“ sdělila Právu Alena Bačíková, ředitelka ZŠ Komenského v Častolovicích v Královéhradeckém kraji.
K užívání tabletů se vážou ale i další rizika. „Obrovské téma je závislost na technologiích, kde riziko je vysoké,“ upozorňuje Jiří Palyza, šéf společnosti Saferinternet, která šíří osvětu v bezpečnosti pohybu na internetu.
Dobrý sluha, zlý pán
A právě přístup k internetu znamená možná největší nebezpečí. S tabletem, který mají děti u sebe neustále, se mohou připojit k volně dostupné wi-fi na ulici po cestě domů. Mohou založit facebookový profil a stát se terčem kyberšikany, podvodníků či deviantů.
Ale i bez sociálních sítí se vystavují neregulovanému webu, na kterém se mohou snadno dostat k nevhodnému obsahu. Hovoří se o digitální demenci, která se při nadužívání nových technologií projevuje ztrátou koncentrace, podle posledních studií i změnami na mozku. A jelikož by tablety poskytovaly školy, musely by za to nést i novou odpovědnost.
„Rozhodně určitou část odpovědnosti ponese opět škola. Když jim jenom tak dáte tablet, tak je to zneužitelné. Je to dobrá pomůcka i příjemná pro děti, ale ta rizika to má,“ ví ředitelka Markéta Olbertová ze ZŠ Gajdošova v Brně.
Průkopníkem zapojování tabletů do výuky je Daniel Preisler, ředitel ZŠ T. G. Masaryka v České Kamenici na Děčínsku. První tablety pořídil pro jednu učebnu před čtyřmi lety, loni už za přispění rodičů vybavil první třídu s 28 žáky tablety.
Výsledky si pochvaluje třídní učitelka, rodiče i děti. A společně čelí i nástrahám. Klíčové jsou zabezpečení, role učitele a rodičů. „Svévolně si tam děti ani rodiče nemohou nic instalovat. A hlavně se s rodiči pravidelně scházíme. Jsme domluveni, aby děti netrávily u tabletů celé odpoledne,“ popsal Právu Preisler.
Hlavní náplní výuky je práce s klasickými a pracovními sešity. Tablety používá učitel třeba pět deset minut na začátku hodiny pro vzbuzení motivace, nebo na konci na procvičení. Dohromady 30 až 40 minut denně.
Stejně tak i domácí úkoly zpracovávají žáci v sešitech, pomocí tabletů, nebo papírových učebnic. Školní wi-fi filtruje stránky s nevhodným obsahem, mimo školu je na rodičích, aby si děti pohlídali.
Zvídavý druhák se víc naučil
Nejdůležitější je ale k bezpečnosti vést samotné děti. „Říkáme jim, že Facebook je až od 13 let. Poučujeme je, jak dlouho by se měl tablet používat. Zkrátka je učíme technologické vyspělosti, aby měly tyto návyky zažité,“ shrnul Preisler.
Podobně hovoří i expert na technologii vzdělávání Bořivoj Brdička z Katedry informačních technologií Pedagogické fakulty UK v Praze. „Nejste schopen zabránit tomu, aby byly technologie používány mimo školu,“ řekl Právu.
Tablet zprostředkovává individuální přístup ke vzdělávání. „Děti mají aplikace doma a mohou se díky nim samy posouvat. Máme tady druháčka, který se přirozenou cestou naučil velkou násobilku. Nikdo ho k tomu netlačil, čistě na základě zvídavosti,“ řekl Preisler.
