Článek
Takové štěstí mají většinou už jen sportovní piloti, hráči golfu a třeba hosté hotelů s udržovanými zahradami. V Česku se totiž vyskytuje už jen na asi třech desítkách míst, ponejvíce právě na golfových hřištích nebo letištích.
Podle Petra Koubka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně jsou na první pohled zarážející místa výskytu sysla jednoduše vysvětlitelná. „Sysel potřebuje nízké travní porosty. Je to denní zvíře, potřebuje vidět, mít přehled, jestli se třeba neblíží predátor. Proto mu udržovaná golfová hřiště nebo travnatá letiště velmi vyhovují,“ potvrdil Právu Koubek.
Unikátní místo si vybrali syslové k životu kousek za Brnem. Skotačí totiž na zahradě hotelu Atlantis. „Vybrali si to tady sami, asi jim to tu přišlo zajímavé. Pro hosty jsou samozřejmě atrakcí. My s nimi žádný problém nemáme, tu a tam něco sice podkopnou, ale nic strašného to není,“ prohlásil provozní hotelu Petr Limberk.
Na letišti jich mají padesát
Z české krajiny začal sysel mizet v době přeměny hospodaření způsobené kolektivizací v padesátých letech. A ani v dnešní době není mnoho biotopů, kde by se mohl usadit.
„Jedním takovým místem je třeba Čejč na Hodonínsku. Tam žije ve vinohradech, kde je spousta travních porostů. Vinařům nijak neškodí – na rozdíl třeba od zajíců nic neokusuje,“ vysvětluje Koubek.
Syslí kolonie má svůj domov i na travnaté ploše na pomezí katastru Břeclavi a Ladné. Není jeho jediným uživatelem, o místo se dělí s Aeroklubem Břeclav. Hlodavci se totiž zabydleli na letištní ploše.
„Podle sčítání tady žije asi padesát syslů. Nám to v užívání letiště nijak nevadí,“ řekl předseda aeroklubu Roman Mrázik. Jejich přítomnost jednoznačně potvrzuje, občas je prý i zahlédne. „Máme s ochránci dohodnutá pravidla, jak tady společně existovat. Pro nás to mimo jiné znamená, že dostáváme příspěvek na sečení letiště,“ dodal.
„Soužití na letištích bývá bezproblémové, syslí díry mají totiž v průměru 6–8 centimetrů a vedou kolmo do země. Proto nevadí ani těm malým letadlům. Trochu jiné je to na golfových hřištích, kde se dbá na kvalitu greenu. Ale ani tam sysel nenapáchá větší škodu než třeba krtek,“ potvrzuje Koubek s tím, že útočiště našli syslové na letišti v Brně Medlánkách nebo ve Vyškově.
V současných podmínkách už podle Koubka není sysel schopen se sám nějak výrazně navrátit do krajiny. „Ostrůvky jeho výskytu jsou od sebe hodně daleko a normální cestou není schopen osídlit vhodná místa, pokud by se nějaká nová vyskytla,“ upozornil Koubek. Proto existuje program na vyhledávání příhodných míst, kde by se syslové mohli za pomoci člověka navracet do volné přírody.