Synovec parašutisty se narodil ve vězeňské cele

Oba jsou jedni z mála členů Valčíkovy rodiny, kteří přežili nacistické represe.

Vratislav Ebr rodiče nikdy nepoznal, narodil se po uvěznění své matky Františky Sívkové ve věznici na pražském Pankráci. Němci syna Valčíkově sestře odebrali ihned po po­rodu.

O tom, že pochází z rodiny slavného parašutisty, se dozvěděl až ve svých patnácti letech.

„Skončil jsem v kojeneckém ústavu, odkud si mě vzali adoptivní rodiče. Poprvé mě seznámili s mým skutečným původem ve chvíli, kdy jsem chtěl jít studovat na DAMU. Tam chtěli podrobný životopis. Dřív o tom maminka mluvit nechtěla ze strachu, že se jim odcizím. Což byl nesmysl, protože to byli skvělí rodiče,“ řekl Právu devětasedmdesátiletý Vratislav Ebr.

Jeho otce nacisté popravili čtyři dny po jeho narození v Mauthausenu, matku v tomtéž koncentračním táboře 26. ledna 1943.

Vlasta Tkadlecová přišla o matku i otce v říjnu 1942, když jí byly tři roky. „Když moje rodiče Němci po atentátu na Heydricha odvedli, vzala si nás k sobě domů babička. Každý den jsem chodila k plotu sledovat, kdy se vrátí maminka. Ale nikdy jsem ji už neviděla. Popravili ji v Mauthausenu,“ přiblížila Právu se slzami v očích dvaaosmdesátiletá Valčíkova neteř.

Její matka, další z Valčíkových sester Marie Kolaříková, byla spolu se svým manželem Josefem Kolaříkem popravena 24. října 1942 v koncentračním táboru Mauthausen.

Na rodiče má jen mlhavé vzpomínky. „Maminka byla na poli. Přišli si pro ni a sebrali mi ji. Brácha měl osmnáct měsíců. Já tři roky. Maminka nás dala rodině od tatínka. Řekla, že jen do té doby, než se vrátí. Už se nevrátila. Vychovávala nás babička, tatínkova matka. Němci ji nechali, brali jen rodinu Valčíků,“ pokračovala roztřeseným hlasem.

Parašutista Josef Valčík pocházel z osmi dětí. Celý svůj život strávil ve Smolině u Valašských Klobouk. Odtud také utekl v roce 1939 do zahraničí a složitými cestami se dostal do Anglie, kde prošel výsadkářským výcvikem. Osudového dne 27. května 1942 pomáhal Josefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi s atentátem na říšského protektora přímo nad legendární zatáčkou v Kobylisích.

Den nato, co Reinhard Heydrich bojoval na pražské Bulovce se smrtí, se již na všech plakátovacích tabulích protektorátu objevila Valčíkova fotografie s tímto textem: „100 000 korun odměna. Kdo zná tohoto muže a kde se zdržuje. Zobrazený muž se jmenuje Miroslav Valčík, narozený 20. ledna 1920 v Hodoníně. V Praze dne 28. května 1942 – vedoucí hlavní ústředny Státní policie Praha“.

Plakáty musel vylepovat i Valčíkův vlastní otec, obecní strážník ve Smolině. Během několika dní, v pondělí 15. července, si pro rodinu Valčíkovu přijelo gestapo.

Odvezlo čtrnáct nejbližších příbuzných Josefa Valčíka do věznice na Pankráci a později do Terezína. Tam však zůstali jen krátce. V říjnu roku 1942 byl připraven v Bohušovicích nad Ohří transport do Mauthausenu.