Článek
„Velká synagoga byla navržena rakouským architektem jako novogotická synagoga, která měla mít věže vysoké asi 68 metrů. To se nesetkalo s kladným posouzením tehdejšího zastupitelstva města Plzně. Tak byl návrh přepracován plzeňským architektem panem Štěchem. Vyprojektoval synagogu, která je maurského typu,“ vypráví předseda Židovské obce v Plzni Jiří Löwy.
Synagoga byla postavena v roce 1893. „Ta vlastní stavba tedy netrvala ani dva roky. Je to s podivem vzhledem k tehdejším technologiím ve stavebnictví. Nám dva roky trvá jen druhá etapa rekonstrukce,“ podotýká Löwy.
O výmalbu zdobeného interiéru se během rekonstrukce ručně, s použitím drobných štětečků, postaraly desítky restaurátorů.
Díky sálu o šířce 20 a délce 49 metrů je Velká synagoga v Plzni třetí největší židovskou modlitebnou světa. Výška jejích věží dosahuje 47 metrů.
Stavba ke svému původnímu účelu nesloužila příliš dlouho. Během holokaustu ji Židé nesměli navštěvovat a útočiště věřících se proměnilo ve skladiště židovského majetku z vyklizených bytů. Později se ze synagogy stala manufaktura na úpravu vojenských oděvů.
Po válce byla budova poničena a židovská komunita neměla dostatek finančních prostředků na její opravu, k bohoslužbám tak využívala jen zimní modlitebnu.
Kulaté báně na věžích jsou typickým znakem maurského stylu
„Po revoluci jsme se rozhodli, že synagogu chceme opravit,“ vzpomíná Löwy, „a první etapa rekonstrukce byla dokončena v roce 1998. Druhá etapa začala koncem roku 2019. Měli jsme na ni 100 milionů korun.“
První fáze rekonstrukce zahrnovala opravu střechy, fasády, krovu, venkovních vitráží a věží. Druhá fáze sestávala zejména z restaurování vnitřních prostor. Nyní zbývá už jen výmalba dvou postranních chodeb, navěšení lustrů a zprovoznění elektronických procesů. Kompletně opravená synagoga se má otevírat 10. dubna, kdy Židé dovnitř ve slavnostním průvodu vnesou tóru.
Po dokončení rekonstrukce se mají v synagoze konat koncerty vážné hudby.
Před válkou žilo v Plzni přes 3000 Židů. Nyní jejich komunita čítá pouze 98 členů. Pro běžné náboženské obřady tak využívají raději Starou synagogu, která je výrazně menší a nabízí komornější atmosféru. Ve Velké synagoze budou po jejím znovuotevření slavit významné židovské svátky nebo například svatby.
„Prostor se bude využívat také ke koncertům a budeme ho nabízet školám ke konání veřejných akcí. Samozřejmě bude nadále figurovat i jako významný turistický cíl,“ uvádí Löwy.