Hlavní obsah

Devatenáctiletý syn jí z Plzně odjel do války. Cítím ukrutný strach, říká Ukrajinka

Poslední dny Bohdana Natsiak z Ukrajiny skoro nespala. Její devatenáctiletý syn Mikola totiž odjel z Plzně, kde spolu bydleli, aby bránil svou zem. „Stejně se rozhodl i můj bratr, který žil v Litvě. Jsem na ně opravdu hrdá, ale zároveň cítím ukrutný strach, že o ně přijdu,“ říká s pláčem 40letá žena.

Foto: Klára Mrázová, Právo

Bohdana Natsiak (zcela vpravo) se svojí kolegyní Lucií Gellan a šéfem Václavem Kafkou.

Článek

Oba muži odešli dobrovolně. „Zatím pomáhají hlavně matkám s dětmi, aby se dostaly do bezpečí, do krytů. Kdykoliv je ale mohou povolat do ostrého boje,“ pokračuje Bohdana. Synovi i bratrovi píše často zprávy. Zajímá ji jediné – jestli jsou naživu.

Do cizinecké legie v Ukrajině narukovali členové speciálních jednotek z USA či Británie

Válka na Ukrajině

Ve spojení je také s rodinou, jež na Ukrajině, konkrétně nedaleko města Lvov, zůstala.

„Osmkrát desetkrát denně volám mamince i ostatním příbuzným. Při každém hovoru se bojím, že už se nikdy neuslyšíme. Maminka má nemocné srdce. Na hranicích se tvoří dlouhé fronty, lidé se dostávají pryč ze země i několik dní, takže ona útěk odmítla,“ mluví ztěžka.

Žena přivezla na hranici své děti. Dala je babičce a vrací se na Ukrajinu

Evropa

Na cestu by se ráda vydala její snacha se šestiměsíčním miminkem. „Situace je tam moc špatná, protože uprchnout chce čím dál tím víc Ukrajinců. Dochází jim jídlo, kolikrát si v tom zmatku nestačí sbalit ani základní věci,“ vypráví Bohdana, která na Ukrajině pracovala jako gynekoložka.

Před sedmi lety vyrazila do České republiky a našla zaměstnání v plzeňské restauraci Comix Kitchen Pomáhá tady v kuchyni a také uklízí. „Moji kolegové se chovají neskutečně. Jsou na mě neuvěřitelně hodní a zvlášť teď mě psychicky podporují,“ dojímá se žena, která zažívá nejtěžší chvíle svého života.

Ztráty Moskvy jsou podle Ukrajinců vysoké. Ruský plukovník přiznal jen něco

Evropa

„Těžko se mi pracuje. Nemůžu se vůbec soustředit, protože myšlenkami jsem pořád se svými blízkými. Udělala bych nevím co, aby tady byli všichni se mnou,“ popisuje.

Zprávy o dění na Ukrajině sleduje téměř nepřetržitě. Kontaktují ji také kamarádky z Kyjeva, Charkova a dalších míst. „Některé z nich nestačily odjet a nevím, jestli se jim to vůbec podaří. Prožívám obrovskou bolest. Občas mám pocit, že se z toho všeho už zblázním. Nikdo z nás si přece nepřál válku. Toužili jsme jen svobodně žít,“ zdůrazňuje.

Tohle ukažte Putinovi. Při ruském ostřelování Mariupolu zahynula šestiletá dívka

Evropa

Její kolegové se v pondělí spontánně rozhodli uspořádat sbírku na podporu Ukrajiny. „Chtěli jsme něco udělat a tohle je pro nás úplné minimum. Sháníme deky, přikrývky, oblečení, dětské pleny, kočárky a vše, co by se uprchlíkům mohlo hodit. Dobrovolníci k nám věci mohou přinášet od osmi do třiadvaceti hodin,“ nastiňuje spolumajitel podniku Václav Kafka.

Vybrané dary buď na konci týdne odvezou do pražského Domu národnostních menšin, nebo přímo na hranice. „Jsem za to tolik vděčná. Všem Čechům, kteří jakkoliv pomáhají Ukrajině, ze srdce děkuji,“ vzkazuje Bohdana.

Lékárničky i generátory. Dům národnostních menšin shromažďuje pomoc pro Ukrajinu

Domácí

Související články

Výběr článků

Načítám