Článek
„Žádné neočkované dítě nebude vylučováno z kolektivu na základě toho, že neabsolvovalo očkování. Bohužel se stalo to, že Hygienická stanice hlavního města Prahy, ředitelka protiepidemického odboru obeslala všechna školská zařízení se špatným výkladem vyhlášky,“ uvedla Svrčinová.
Za chybu se šéfka pražské hygieny Zdeňka Shumová omluvila.
„Očkované a neočkované zdravé dítě může do školy. Dítě, které je nemocné, má zůstat doma,“ upřesnil ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva Matyáš Fošum.
Černý kašel nedosahuje epidemie. Léky i vakcíny jsou, ujistilo ministerstvo
Vyhláška přitom v souvislosti s černým kašlem uvádí, že by neočkované děti měly být odeslány na 21 dnů do domácí karantény, pokud se ve školním kolektivu černý kašel objeví. Podle Svrčinové je tomu ale nadřazen jiný předpis, který pražská stanice nezohlednila. „Je tam nadřazený zákon, který říká, že při opatřeních se má postupovat na základě posouzení rizika, a toto bylo vynecháno ze stanoviska Hygienické stanice hlavního města Prahy,“ řekla.
Plošná opatření se prý nechystají.
Rodiče očkování dokládat nemusí
Stejně tak školy nemohou podmiňovat přítomnost žáků, kteří mají povinnou školní docházku, tím, zda jim rodiče poskytnou potvrzení o očkování potomků.
„Očkovací průkaz je informace pro rodiče. Jedná se o zdravotnickou dokumentaci, v tom případě očkovací průkaz nekontrolují školy a nesmí tím podmiňovat vstup do školy. Očkovací průkaz může kontrolovat výhradě krajská hygienická stanice,“ zdůraznil Fošum.
Rodiče nemají povinnost doložit škole informaci o tom, jestli je jejich dítě očkováno proti černému kašli, nebo ne.
Novinky upozornily na dopis, který jedna z pražských základních škol rozeslala tento týden rodičům, a žádala v něm, aby škole poskytli informace o tom, proti čemu jsou děti očkovány, a kontakt na jejich praktického lékaře.
Fošumova slova potvrdila Novinkám i advokátka Barbora Steinlauf, která se specializuje na pacientská práva.
„Rodiče nemají povinnost doložit škole informaci o tom, jestli je jejich dítě očkováno proti černému kašli, nebo ne. Pokud se ale ve třídě nemoc vyskytne a škola bude výskyt hlásit krajské hygienické stanici, provede krajská hygienická stanice epidemiologické šetření, v rámci kterého může od rodičů informaci o očkování dítěte vyžadovat,“ vysvětlila Barbora Steinlauf. Hygienikům pak rodiče musí informace sdělit.
Rizikový kontakt? Zdraví nemusí k lékaři
Od neděle do pátečního dopoledne se potvrdil černý kašel u dalších 810 lidí, jak uvedl Státní zdravotní ústav. Celkové počty překonaly od ledna už tři tisíce případů, což se blíží historickému rekordu z roku 1963. Situace se podle Fošuma v posledních dnech zhoršila, ale předpokládá, že se šíření nákazy bude vyvíjet podobně jako v minulosti a mělo by se blížit vrcholu.
Nejvíce nakažených je ve věkové skupině 15 až 19 let a obecně mezi dětmi, nemoc se však vyskytuje napříč populací.
Černý kašel ve třídě? Do školy pak mohou jen očkovaní, připomněli hygienici
Pokud má dítě příznaky nemoci, měli by rodiče kontaktovat svého pediatra. Naopak pokud se dítě setkalo s někým, kdo má černý kašel, ozve se mu pracovník hygieny s dalšími pokyny.
„S viditelně zdravým dítětem není potřeba vyhledat lékařskou péči jen kvůli kontaktu s nakaženým,“ doplnil Fošum.
Ani rodiče, pokud nepociťují zdravotní problémy, se nemusí podle ministerstva vyhýbat sociálním kontaktům a pracovišti.
I tak by měli rodiče ale překontrolovat, zda jejich desetiletí potomci dostali povinné očkování pro černému kašli, záškrtu, tetanu a dětské obrně.
Očkování proti černému kašli je povinné, v průběhu života však účinnost očkování klesá a lékaři proto doporučují přeočkování. Zatímco první dávku očkování v rámci tzv. hexavakcíny má kolem 96 procent dětí, na přeočkování již dorazí jen 9 z 10 dětí.
Vakcínu podávají praktičtí lékaři, ale i fakultní nemocnice, pokud ji už mají objednanou.
Černý kašel
Černý kašel je kapénková nákaza, kterou způsobuje bakterie Bordetella pertussis. V minulosti tato nemoc způsobovala v Evropě epidemie, při kterých umíraly desítky tisíc lidí, převážně dětí.
Onemocnění zpočátku vypadá jako běžný katar dýchacích cest, může se vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku, ale dominantní je rozvoj záchvatovitého, obvykle suchého kašle s rudnutím až modráním zejména v obličeji. Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta.
V České republice se od roku 1958 proti dávivému a černému kašli celoplošně očkuje.