Článek
Svoboda jako jediný z dědiců vyjádřil na pondělním setkání u notářky svůj nesouhlas s vypořádáním pozůstalosti po pražské restituentce Marii Kaprálkové.
Podle platné závěti má přitom nárok na milión korun, ostatní majetek odhadovaný na desítky miliónů si mezi sebou mají rozdělit církevní charita Domov svaté rodiny, Nadace Jedličkova ústavu a rodina Kučerových, která o Kaprálkovou ve stáří pečovala.
Definitivní vypořádání dědictví tak mohou provázet další vleklé soudní spory.
„Bohužel se naplnil ten špatný scénář a k dohodě o vypořádání dědictví nedošlo,“ sdělil Právu právní zástupce Nadace Jedličkova ústavu Tomáš Kutnar.
Podle právní zástupkyně rodiny Kučerových Heleny Kubecové je notářka připravena v případě, že se dědicové nedohodnou, použít judikát Nejvyššího soudu ČR, který umožňuje dědictví rozdělit na podíly. „Takové dělení by pro doktora Svobodu bylo podstatně výhodnější,“ uvedla Kubecová.
Svoboda: Je to nespravedlivé
Bývalý politik Svoboda Právu v pondělí vysvětlil své důvody, proč nepřistoupil na dohodu o vypořádání dědictví podle poslední vůle Kaprálkové tím, že nechce uzavírat jakoukoli dohodu s lidmi, se kterými se donedávna soudil.
Dosavadní spory se týkaly platnosti závěti Marie Kaprálkové z roku 2004. Svoboda ji napadal a snažil se dokázat, že platí dřívější poslední vůle z roku 1992, v níž mu žena přisoudila činžovní dům v Dejvicích.
Dům v pražských Dejvicích, který si Svoboda nárokuje.
Pozdější poslední vůle přiznává Svobodovi jen milión korun. Soudy všech instancí včetně Ústavního soudu však bývalému předsedovi KDU-ČSL nevyhověly.
„Rozhodnutí soudů bylo z mého pohledu nespravedlivé a já si na nesprávné rozhodnutí nepodám ruku,“ vysvětlil v pondělí Svoboda Právu, proč na rozdělení majetku podle závěti nepřistoupil.
Zároveň však zdůraznil, že už v pondělí mohla být přijata dohoda ohledně dědictví navrhovaná notářkou. Podle ní by se všichni dědicové stali podílovými spoluvlastníky všech movitých i nemovitých věcí náležejících do dědictví, a to podle podílu hodnoty toho, co mají podle závěti nabýt, k hodnotě celého dědictví.
Jak ale mimo záznam přiznávají i další účastníci dědictví, hodnota nemovitostí byla zřejmě v původních odhadech podhodnocena.
Činžovní dům, který byl v průběhu soudního sporu o závěť po Kaprálkové v médiích odhadován na 30 až 50 miliónů korun, je v dědickém řízení vyčíslen na 8,1 miliónu korun. Při podílové metodě vyrovnání proto ostatní účastníci požadují vyhotovení nových znaleckých posudků na odhad ceny nemovitostí.
„Dnes mohlo být rozhodnuto, kdyby se ostatní účastníci řízení nedohodli, že chtějí jiné posudky,“ namítá Svoboda, kterému by naopak vypořádání podle dědických podílů vyhovovalo.
Podle Kutnara může následné řízení vyústit i v soudní spor, na jehož konci by došlo k prodeji majetku a finančnímu vypořádání všech stran. „To by ale bylo hodně vzdáleno představě, kterou měla paní Kaprálková při sepisování závěti,“ dodal Kutnar.