Hlavní obsah

Svoboda nebude na Stoiberova slova reagovat

Právo, ČTK, dan, gö, trj
PRAHA

Dekrety prezidenta Beneše rušit nehodláme. Tak zní unisono reakce českých politiků na výzvu předsedy bavorské vlády Edmunda Stoibera, který s tímto staronovým požadavkem vystoupil na víkendovém setkání odsunutých Němců v bavorském Augsburgu. Poslanci ČSSD v úterý přijali usnesení, ve kterém vyzývají ministra zahraničí Cyrila Svobodu k adekvátní reakci. Ten ale reagovat nebude.

Článek

Lidovecký ministr Svoboda tvrdí, že jeho partnerem je vláda Spolkové republiky Německo. "Reaguji na postoje vlády, to znamená na výroky kancléře popřípadě ministra zahraničí. Nereaguji na výroky, které zazněly na různých shromáždění v Německu," uvedl v úterý pro Právo na výzvu poslanců ČSSD.

Zároveň Svoboda zdůraznil, že pro něj jsou rozhodující vztahy oběma státy. "Je správné, že komentují výroky Stoibra poslanci a senátoři. Pro mne je důležité, abychom se drželi toho, co je v česko-německé deklaraci, to je vztah vláda-vláda," prohlásil šéf české diplomacie.

Schröder: Odsun byl důsledkem války

Německý kancléř Gerhard Schröder dnes v Praze prohlásil, že česko-německé vztahy jsou vynikající a nemohou je negativně ovlivnit víkendové projevy sudetských Němců i jejich patrona, bavorského premiéra Edmunda Stoibera.

Schröder řekl, že ctí osobní tragédie, které se při poválečném odsunu staly, ale nelze zaměňovat příčiny a následky. "Příčinou byla válka, vyhnání následkem," uvedl Schröder po setkání s českým premiérem Jiřím Paroubkem.

Usnesení poslaneckého klubu ČSSD
Poslanecký klub ČSSD odmítá tón a slova předsedy CSU, zemského premiéra Edmunda Stoibera na adresu Československé republiky, České republiky, jejich současných i minulých představitelů, která pronesl na 56. Sudetoněmeckých dnech v Augsburgu.
Hrubé útoky na adresu Československa a československého prezidenta Edvarda Beneše jsme v minulosti slyšeli z úst přestavitelů nacistického Německa.
Taková vyjádření jsou nepřijatelná. Jsou v rozporu s česko - německou deklarací z roku 1997, která významně přispívá k dobrým česko - německým vztahům.
Poslanecký klub ČSSD žádá ministra zahraničí České republiky, aby na tato vyjádření adekvátně reagoval.

Šéf zahraničního výboru Sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD) pro pondělní Právo označil Stoiberovu řeč za naprosto neuvěřitelnou a neakceptovatelnou. "Byl to tón i slova, které jsme na adresu Československa už jednou slyšeli. A to v roce 1938 a po něm," uvedl Laštůvka a dodal: "Takové vystoupení by podle mého názoru mělo nalézt odezvu v nějaké diplomatické demarši."

Kalousek: Největší etnickou čistkou byl holocaust

Silná slova, která Stoiber v Augsburgu použil, když nazval odsun největší etnickou čistkou 20. století, české politiky pobouřila. "Největší etnickou čistkou byl přece holocaust. Moc mě mrzí, že na to někdo zapomíná," uvedl pro Právo předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Stoiberovo vystoupení vnímá jako vnitropolitickou záležitost, kterou bavorský premiér směřoval do vlastních řad.

.: ANKETA
Měl by podle vás ministr zahraničí Cyril Svoboda na výroky bavorského premiéra Edmunda Stoibera oficiálně reagovat?
Hlasujte v anketě na konci článku.

Dodal, že Němci a Češi musí jako sousedé spolu co nejvíce hovořit, ale ani česká vláda, ani parlament nemohou vést dialog s landsmanšaftem institucionálně.

Podle Kalouska jsou dekrety platnou součástí českého právního řádu a vždycky jí budou. "Jsou to normy, které nebudou v budoucnosti již nikdy aplikovány, ale minulost, která byla podle nich provedena, již nelze změnit," poznamenal Kalousek.

Laštůvku rozladil Svobodův postoj

Podle Laštůvky se Stoiber nemůže stát prostředníkem či moderátorem dialogu mezi oběma stranami. "Podle mého názoru nemůže být stejně jako pan Böhm (mluvčí Sudetoněmeckého landsmanšaftu) vítaným návštěvníkem Prahy," poznamenal Laštůvka.

Poslance zarazilo dřívější vyjádření ministra Svobody k odhalení sochy prezidenta Edvarda Beneše, že jeho ministerstvo s tím nemá nic společného. "Z vyjádření pana ministra Svobody mi není jasné, jestli se kloní na stranu prezidenta Beneše, nebo pana Stoibera. Rád bych to ale věděl," prohlásil Laštůvka.

Místopředseda US-DEU František Pelc podle svých slov chápe, že nově instalovaná socha je mnoha odsunutým Němcům trnem v oku. "Postava Edvarda Beneše v evropských dějinách je velice konfliktní," uvedl Pelc. Diskuse s Němci je podle něj nezbytná, ale rušení dekretů by bylo překopávání velmi složité historie, a pokud k tomu odsunutí Němci volají, vytahují "nedobrou kartu".

Je to překrucování historie, míní šéf Senátu

Předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS považuje Stoiberovy výroky za naprosto nepřijatelný nátlak a snahu o překrucování historie, nikoli za snahu o dialog.

"Za obzvláště absurdní považuji načasování vystoupení zemského premiéra. Tyto výroky pronesené ve dnech, kdy většina Evropy oslavuje ukončení největšího a nejkrvavějšího zločinu dvacátého století, hraničí přinejmenším s lidskou slušností," uvedl Sobotka. [celá zpráva]

Vracení majetků, kterého se landsmanšaft také dovolává, se podle komunistického poslance v Evropském parlamentu Miloslava Ransdorfa nemusí čeští občané obávat ani poté, co celá Evropská unie přijme svou ústava. Právě s tímto dokumentem spojují odsunutí Němci své naděje.

"Právní pozice ČR je velmi silná. Pokud bude politická reprezentace jednotná, nemají se občané čeho bát," podotkl Ransdorf.

Nečas: euroústava umožní zpochybnit ČR

Naopak první místopředseda ODS Petr Nečas soudí, že slova, která sudetoněmečtí politici vyslovili o víkendu, musíme brát smrtelně vážně. "Jestliže se součástí evropské ústavy stává listina práv, tak lze minimálně zpochybňování pozic ČR očekávat," odpověděl na dotaz, zda existuje v textu ústavy nějaká formule, která umožní odsunutým Němcům účinněji volat po zrušení dekretů prezidenta Beneše.

"Zaznamenat zaslouží, jaké naděje vkládají sudetští Němci do přijetí euroústavy, a také přímá výzva pana Posselta (šéfa landsmanšaftu) panu prezidentu Klausovi, aby přestal kritizovat evropskou ústavu," podotkl Nečas.

Anketa

Měl by podle vás ministr zahraničí Cyril Svoboda na výroky bavorského premiéra Edmunda Stoibera oficiálně reagovat?
Ano
79,1 %
Ne
20,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 3420 čtenářů.

Související články

Výběr článků

Načítám