Článek
„Přijeli jsme ze Zlína. O tomto krásném zvyku víme už mnoho let a je nádherné, jak se spojí patnáct a více lidí a věnují svůj sváteční čas přípravám obrazců, které jsou každý rok jiné. Letos je to pšeničný klas a je jasné, co symbolizuje. Sounáležitost s lidmi z Ukrajiny, která už od února čelí ruské agresi,“ řekla Právu Petra Holubová ze Zlínska. Jen vloni a předloni se tato oblíbená akce kvůli koronavirové pandemii neuskutečnila.
Místní nadšenci počítají při důmyslném plánování obrazců se zrcadlením plamínků na řece Moravě. Postupně vkládají rozsvícené svíčky do velkých zavařovacích sklenic a spouštějí je dolů na provázcích různé délky. Některé rozmisťují po mostovce.
„Obrazec musí být symetrický, protože vždy děláme jen půlku, druhá část se zrcadlí na hladině. Dohromady to skutečné světlo s tím odrazem musí utvořit jeden celek,“ vysvětlila ČTK Kateřina Závodová, která je spolu s Pavlem Smělíkem autorkou happeningu. Kvůli oblevě a dešti však nyní řeka zhruba o metr stoupla, což organizátorům sestavování světelného obrazce zkomplikovalo. „Všechny provázky na mostě jsme museli o metr zkrátit,“ podotkla Závodová.
Kostelanští vytvářejí ze svíček zavěšených v zavařovacích sklenicích z mostu jen polovinu obrazce, druhá část se zrcadlí na řece Moravě.
Zatímco v minulých ročnících doplnila zapalování svíček ohňová show nebo jiný doprovodný program, letos se setkání u mostu neslo v komornějším duchu. Jedním z důvodů je podle Smělíka válečný konflikt na Ukrajině. „Zkrátka všichni to víme, válka tady je a nezdá se nám úplně vhodné se tady přespříliš veselit,“ vysvětlil Smělík.
Každoročně k prosvětlení mostu Kostelanští využívají Betlémské světlo z místního kostela svatého Floriána. Slavnostní akci si letos nenechaly ujít stovky lidí. Osvětlený zůstává jen na jedinou noc, další den z něj organizátoři zavařovací sklenice s vyhaslými svíčkami odstraňují.
Most byl dostavěn po první světové válce. Je dlouhý 84 metrů a široký čtyři metry. Je příhradové konstrukce, nosníky, věšadlový systém a portály jsou z oceli, mostovku tvoří dřevěná konstrukce. Kulturní památkou byl díky své unikátní konstrukci vyhlášen v dubnu 1997, pár měsíců před ničivými povodněmi, kterým odolal.
Zájem o Ježíškovu poštu klesl, na Božím Daru přesto orazítkovali přes tři metráky zásilek
