Článek
Kvůli poskvrněnému kabátu ze zvířecích kůží obvinil nejen anonymního pachatele, ale schytali to všichni aktivisté, kteří dobrým měšťanům nechtějí dopřát trochu toho teplíčka.
Celý vtip jeho článku je ovšem založen na tom, že přirovnává občanské aktivisty a nejen ty, kteří bojují za práva zvířat, jednak k příslušníkům jednotek SA, jednak k udavačům stalinského režimu. A vzal to pěkně popořádku.
První salvu silných slov vypálil proti těm, kdo prý "kvůli broučkům léta dusili lidi na trase průtahu Plzně". Protože nezná detaily, uniklo mu, že spory o obchvat neprobíhaly pouze kvůli broučkům, ale také kvůli lidem ve vysokých funkcích, kteří zmařili původní variantu obchvatu, jež mohla být hotova a zprůjezdněna již v roce 1997. Ve hře byly osudy obyvatel dvou obcí na straně jedné a zájmy silných politických a ekonomických lobby na straně druhé. Ve hře bylo zastrašování a skandalizování aktivistů a pokrytectví těch, kdo zmařili výstavbu ekologičtější, dopravně vhodnější a lacinější varianty obchvatu. Co je to ale proti novému kožichu rakouské přítelkyně.
Další mohutná salva byla namířena proti těm, kdo kvůli globalizaci rozbíjejí výklady McDonalda.
Jistě, dlažební kostka není argument. Dlažební kostka je nebezpečná nejen pro výlohy, ale pro samotné protestní hnutí. Umožňuje totiž apologetům globalizace hovořit o rozbitých výlohách, místo aby se vyjadřovali k věcným argumentům naprosté většiny demonstrantů, kteří žádné výklady nerozbíjejí. Právě tak to předvedl i Pavel Kohout. Co jsou ale všechny hříchy globalizované ekonomiky proti skvrnám na kožichu.
Dalšího přirovnání k nacistům a Stalinovým agentům se dostalo lidem, kteří si dovolují důrazně varovat před riziky atomové energie. Jistě, tato rizika není třeba přehánět. Na druhou stranu může být dobré si uvědomit, že takové záření projde i hodně hustým kožíškem. Přirovnání k nacistům a stalinistům není proto ani v případě protijaderných aktivistů trefné a prozíravé. Přesto byli odpůrci jádra básníkem zařazeni někam mezi kritiky Benešových dekretů a teroristy vedoucí krvavou válku proti demokracii. Tohle se může rýmovat pouze lidem, kteří toho ani o poetice, ani o politice příliš vědět nechtějí.
Nejsou náhodou zakuklenými teroristy také obyvatelé oněch jihočeských obcí, kteří hlasitě protestují nejen v referendech, ale i před Úřadem vlády proti tomu, aby břemeno trvalého úložiště jaderného odpadu bylo složeno u nich za humny? Jakmile zkušený básník zrýmuje slova aktivista-terorista, steče špína spolehlivě na všechny, kteří by snad chtěli bránit svá občanská práva.
Aby nevzniklo nedorozumění. Ani já nesouhlasím s házením kamení, ať už se ho dopouštějí rozpálení demonstranti, anebo chladní provokatéři. Toto násilí je stejně nepřijatelné jako zabíjení zvířat konané kvůli tomu, aby mělo co hřát na těle i na duši přítelkyně spořádaných dramatiků a hluboce tolerantních básníků.
(Autor je sociolog)
PRÁVO 29. ledna 2004