Svět čeká na hlavní zbraň proti covidu. Vakcínu od AstraZenecy dostane nejvíc lidí

Rozložení objednávek u jednotlivých výrobců pro konkrétní země či uskupení zemí zmapoval server Bloomberg. Z jeho přehledu vyplývá, že vakcína, která vzešla ze spolupráce Univerzity v Oxfordu a společnosti AstraZeneca, bude v celosvětovém měřítku naprosto dominantní zbraní proti koronavirové pandemii, a to navzdory dílčím nesnázím při vývoji.

Jedním z hlavních důvodů jsou nižší nároky na skladování než u konkurenčních přípravků. Zatímco už používanou vakcínu od konsorcia Pfizer/BioNTech je potřeba skladovat při teplotě -70 stupňů, přičemž její trvanlivost je půl roku a nedá se převážet více než čtyřikrát, výrobek od AstraZenecy vydrží rok při teplotách mezi 2 až 8 stupni. To jsou podmínky, které jsou mnohem snáze dosažitelné například v rozvojových zemích.

Dalším zásadním faktorem je cena. Tajemnice belgické vlády pro rozpočet Eva de Bleekerová na Twitteru zveřejnila, kolik Evropská unie platí za jednotlivé vakcíny. Zatímco jedna dávka od Pfizeru vyjde EU v přepočtu na zhruba 315 korun, v případě AstraZenecy je to pouhých 47 korun, což je výrazně nejméně ze všech preparátů, které jsou na trhu nebo se na něj chystají. Výrobci vakcín na zveřejnění nákupních cen pro EU reagovali se značnou nelibostí.

Jako nevýhoda proti konkurenci se uvádí nižší efektivita vakcíny od AstraZenecy. Zatímco jiné přípravky vykazovaly účinnost přes 90 procent, britská vakcína při podání plných dvou dávek dosáhla jen na 62 procent. Výsledky se ovšem zkomplikovaly tím, že u malé části testovaných, kteří dostali poloviční dávku, měla vakcína účinnost až 90 procent. Tato skupina však byla velmi malá a byli v ní především mladší lidé. Firma tak účinnost vakcíny stanovila na 70 procent.

Server britského deníku The Telegraph v úterý uvedl, že vakcína od AstraZenecy bude ve Velké Británii uvedena do oběhu 4. ledna. Počítá se s masovými očkovacími akcemi na sportovních stadionech či v kongresových halách. Přípravek byl schválen ve středu ráno. [celá zpráva]

Kdy bude vakcína od AstraZeneca dostupná i pro země EU, zatím není úplně jasné. Musí ji schválit Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která zahájila její zkoumání už v říjnu.

Celkem Bloomberg spočítal celosvětově 90 dohod na dodávky vakcín. Dohromady je doposud poptaných 8,15 miliardy dávek vakcín proti covidu.

Z analýzy vyplývá, že druhý největší počet objednávek má vakcína od americké společnosti Novavax, která má jeden z výrobních závodů i v České republice. V EU se však s jejím použitím zatím nepočítá, registrovaná by neměla být dříve než ve druhém čtvrtletí 2021. Jejím hlavním odběratelem je Indie.

Čína či Rusko spoléhají hlavně na svoje vlastní vakcíny, které mají vystačit pro všechny jejich obyvatele. Spojené státy pak uzavřely jednostranné dohody na všechny dodávky.

Desítky zemí dostanou vakcíny přes konsorcium Covax sponzorované Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Jedná se o 700 milionů dávek.

Evropská unie centrálně uzavřela smlouvy s několika výrobci na pokrytí potřeb všech členských zemí. Celkem do unie zamíří téměř dvě miliardy dávek, z nichž ovšem většina musí být podána dvakrát.

Nejvíce lidí v EU by tak mělo být naočkováno preparátem od americké firmy Johnson and Johnson. Ta má dodat 400 milionů dávek vakcíny, u které jako u jediné stačí jedna dávka.

Německý CureVac má podle Evropské komise dodat zemím EU 405 milionů dávek pro 202,5 milionu lidí. AstraZeneca dodá 400 milionů dávek, což vystačí na očkování pro 200 milionů osob. Francouzsko-britské konsorcium Sanofi/GSK má dodat 300 milionů dávek pro 150 milionů lidí. Tento preparát ale nabírá zpoždění kvůli nedostatečné imunitní odezvě u starších lidí.

Vakcína od Pfizer/BioNTech, kterou se již začalo očkovat v EU, Velké Británii či například v Izraeli, má být dodána rovněž v počtu 300 milionů dávek pro 150 milionů osob. Některé státy včetně ČR ale umožní z některých lahviček vytáhnout šest dávek místo pěti. To by mohlo ještě zvýšit počet očkovaných osob. [celá zpráva]

Vakcíny od Moderny Evropa dostane 160 milionů dávek pro 80 milionů lidí.

Česká republika má objednáno podle premiéra Andreje Babiše (ANO) téměř 16 milionů dávek vakcín od několika výrobců, celkem by měly vystačit pro 8 953 000 občanů. Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka se Česko spoléhá výhradně na dodávky přes Evropskou unii a bokem vláda nic neobjednala.

„Všechno jsme řešili cestou Evropské komise a centrálního nákupu a se samotnými firmami se nejednalo. To, co je takhle zasmluvněno, vydá pro všechny dospělé obyvatele a nedomnívám se, že k očkování dorazí sto procent dospělých osob. Myslím si tedy, že vakcín je v tuto chvíli nasmlouváno dostatečný počet,” sdělil Novinkám Chlíbek.

Sousední Německo si další vakcíny objedná samo. Podle německého serveru Ärtzteblatt si spolková vláda nad rámec dodávek vyjednaných Evropskou komisí objednala dalších 20 milionů dávek od německého výrobce CureVac. Tento přípravek však bude k dispozici nejdříve v dubnu.

Vakcinace látkou od Pfizeru/BioNTech se už v ČR pomalu rozbíhá. Stejně jako ve zbytku Evropské unie odstartovalo v neděli 27. prosince.

Britové či Izraelci, kteří mají vlastní schvalování vakcín, jsou proti EU v předstihu. V Británii už je naočkováno přes 600 000 lidí, Izrael očkuje 70 tisíc lidí denně a plánuje kapacitu navýšit na 150 tisíc vakcinací za den.

Jako první v ČR dostal vakcínu premiér Babiš, naočkován byl také například ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), ale také řada zdravotníků z první linie a seniorů, kteří patří ke zranitelné skupině obyvatel. Naočkování byli látkou od Pfizeru.

Touto vakcínou budou podle očkovací strategie očkovat hlavně páteřní nemocnice a velká vakcinační centra, protože ampule je náročné uskladnit, musí být uchovávány při teplotě -70 stupňů Celsia. Praktičtí lékaři, kteří se mají na očkování podílet, budou pacientům vpichovat vakcíny od jiných výrobců.