Článek
Způsob výkonu funkce by měl podle něj být moderní, dynamičtější a výkonnější. Dodal, že jeho kandidaturu podpořilo 10 senátorů, kteří "reprezentují široké politické spektrum".
Ekonom upozornil na to, že chce v případě zvolení spolupracovat s vládou a politickou reprezentací. "Funkci chápu jako službu veřejnosti, chci být prezidentem sjednocujícím, ne polarizujícím, prezidentem všech občanů této země. Chtěl bych, aby se obnovila jejich důvěra v demokratické instituce," sdělil.
Za zásadni reformy, které ČR v budoucnu čekají, označil změnu důchodového systému a sociálního zabezpečení.
"V 11:12 byla kandidatura Jana Švejnara oficiálně předána," sdělil Právu předseda volební komise Senátu Josef Pavlata (ODS).
Švejnar: Má podpora bude silná
Švejnar svou kandidaturu podmínil získáním širší podpory v parlamentu, který bude hlavu státu 8. února vybírat. Jasné slovo ale zatím neřekli sociální demokraté, lidovci ani komunisté, kteří mají v pátek a v sobotu o postupu v prezidentských volbách jednat. "Nyní budou (lidovci a socialisté) mít své sjezdy a doufám, že se vše vyřeší a mou kandidaturu podpoří," poznamenal ekonom.
"Jednání (které jsem s nimi měl) mě utvrzují v tom, že mám podporu napříč politickým spektrem a veřím, že bude velmi silná," dodal.
Švejnar se již setkal se všemi poslaneckými i senátorskými kluby vyjma ODS, která už oficiálně navrhla znovuzvolení Klause. Ten své turné po parlamentních frakcích zahájil tento týden u lidoveckých poslanců. Švejnar by se podle svých slov nicméně s politiky ODS také rád sešel.
Národní zájem spolu s proevropským postojem
Pokud jej parlament zvolí do čela státu, hodlá hájit národní zájmy a současně prosazovat proevropský postoj. Tyto dva principy podle něj nestojí proti sobě, ale jdou "ruku v ruce". "Jsem hrdý na Českou republiku, a pokud budu zvolen, učiním vše, aby naši občané mohli být hrdi na svého prezidenta," řekl.
Za klíčové priority označil ukončení transformačního období. "Nastal čas obrátit list za černobílým viděním světa," üvedl. Hodlá přispět k vytváření celospolečenského konsenzu k prosazení klíčových ekonomických a sociálních reforem včetně reformy důchodového systému
Obnovení důvěry v politiku a ústavní instituce
Slíbil, že v roli prezidenta by po sněmovních volbách v roce 2010 byl "maximálně konstruktivním a čitelným" partnerem politických stran při sestavování vlády. Za svůj cíl pokládá i přispěvek k úspěšnému předsednictví ČR v EU. Během pětiletého mandátu hlavy státu by chtěl dosáhnout toho, aby se obnovila důvěru občanů v politiku a ústavní instituce, zvýšila životní úroveň Čechů nad úroveň sedmadvacítky i prestiž republiky ve světě.
Pokud se týče záměru USA vybudovat na území ČR radar Švejnar řekl, že je nutné pokračovat v jednání s Američany. Téma globálního oteplování, proti kterému se ostře vymezuje současný prezident Klaus, považuje za důležité a mělo by se podle něj stát součástí české zahraniční politiky.
Anketa
Jan Švejnar
Jan Švejnar se narodil v roce 1952 v Praze. O 18 let později emigroval s rodiči do Švýcarska, kde rok studoval demografii na univerzitě v Ženevě, následně vystudoval ekonomii na Cornellské a Princetonské univerzitě v USA. Je ženatý s američankou Katherin Terrelovou, s kterou má dvě děti, syna Daniela a dceru Lauru, vlastní americké i české občanství.
V současnosti působí jako profesor ekonomie na Michiganské univerzitě a do roku 2004 byl ředitelem tamního Institutu Wiliama Davidsona. Střídavě žije v Michiganu (USA) a Praze. V ČR zastává pozici předsedy dozorčí rady ČSOB od roku 2003 a je předsedou ekonomického institutu CERGE.
V ekonomických kruzích je považován za liberálního ekonoma. Přestože se podílel na ekonomických reformách v počátku devadesátých let, tak na jejich aplikaci neměl vliv a měl o nich jinou představu než ti, kteří je prosadili.
V únoru 2008 se Jan Švejnar neúspěšně ucházel o úřad prezidenta ČR. Zákonodárci zvolili Václava Klause.
