Článek
Vnitro zdůvodňuje své změny tím, že chce vytvořit předpoklady pro profesionalizaci státní služby, větší motivaci státních zaměstnanců k profesnímu rozvoji, zajistit depolitizaci a stabilizaci státní správy. Přesto se svým návrhem ve Sněmovně nejspíš narazí.
Někteří politici za ním vidí Babišovu snahu stáhnout si pod sebe většinu moci. Rychlost, s jakou v době čistek na úřadech, kterou ANO již zahájilo, přichází se zásadní změnou, považuje šéf lidovců Pavel Bělobrádek za nepřijatelnou.
„Toto je podle mě popření principu nezávislé státní správy. Souhlasím s tím, že zákon je třeba novelizovat, ale kdyby to mělo být schváleno takto, pak to umožní vládě, nota bene bez důvěry, dělat čistky,“ prohlásil.
Jak později napsal na twitteru, „jedná se o naprostou uzurpaci moci premiérem“ s tím, že generální ředitel bude jen loutkou.
Je to jen další posilování samoděržaví
Počkat se změnami služebního zákona by vláda, která nemá důvěru, měla i podle předsedy poslanců ČSSD Jana Chvojky. Podle něho se dosavadní systém řízení státní služby osvědčil.
Metnarův návrh se nelíbí ani šéfovi klubu TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. „Je to jen další posilování samoděržaví,“ reagoval. Dodal, že návrh na vznik generálního ředitelství odmítli, když s ním přišla Sobotkova vláda. „Nikdo po nás nemůže chtít, abychom měnili názor,“ sdělil Právu.
Návrh zaskočil i soc. dem. Kateřinu Valachovou. „Jsem překvapena názorovým veletočem hnutí ANO, jehož vyjednavači v době, kdy se jednalo o původním návrhu, tvrdě právě tyto dvě věci odmítali. Nechci teď spekulovat o jejich motivaci. Ale dnešní náměstek ministra vnitra pro státní službu je prakticky nezávislý, což by pod premiérem bylo sporné,“ řekla Právu.
Podle Valachové jde především o to, aby vznikl profesionální státní aparát, který bude sloužit jakékoli vládě. „Ten se nevytvoří za rok. Ze své ministerské zkušenosti vím, že nejlepší úředníci byli ti, kteří byli deset let ve vysokých státních funkcích. Takových je málo. A když se do toho bude pořád vrtat, tak si profesionální aparát nevytvoříme nikdy,“ dodala.
Je-li motivací ANO snaha se zbavit neschopných lidí, pak tímto návrhem podle ní rezignuje na jím prosazovaný manažerský princip řízení.
„Je to zpružnění“
Na obranu navrhovaných změn se postavil současný superúředník Josef Postránecký, který, jak řekl Právu, se na jejich přípravě podílel. Podle něho jde jen o přesun agendy státní služby z vnitra na úřad vlády.
„Je to spíše povýšení významu státní služby,“ tvrdí s tím, že žádný nový úřad nevznikne. Podle něho jde jen o delimitaci jak jeho jako šéfa, tak lidí, kteří v jeho sekci na vnitru pracují.
Postránecký obhajuje i navrhované omezení funkčního období náměstků, ředitelů sekcí, vedoucích služebních úřadů i personálních ředitelů.
„Návrh je také reakcí na kritiku o zabetonování státní správy. Tím, jak se po pěti letech budou moci obměňovat tyto pozice, tak je to nepochybně zpružnění,“ podotkl.
Jak dodal, obdobná praxe je běžná v některých evropských státech. A vysocí úředníci se po skončení svého funkčního období budou moci opět přihlásit do výběrového řízení. „Pokud ten člověk bude pracovat kvalitně, tak bude mít výhodu proti jiným uchazečům,“ řekl.
Podle Postráneckého by navržené změny neměly vést k destabilizaci státní správy. „Proto je navrženo období pěti let, aby se to nepřekrývalo s funkčním období jedné vlády,“ prohlásil.
„Je to nepochybně nástroj ke zkvalitnění státní služby v pozicích představených. Kdo se bude chtít opět ucházet o svou pozici, musí předvést vysoce kvalitní výkon.“ prohlásil.