Článek
Supercela, pod níž vzniklo tornádo, je na družicovém snímku znázorněna šipkou.
Poloha bouřkového mraku na snímku je kvůli paralaxe posunuta k severovýchodu oproti skutečnému umístění mraku.
| Paralaxa |
|---|
| Paralaxa je úhel, který svírají přímky vedené ze dvou různých míst v prostoru k pozorovanému bodu. |
Jak popsal meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Marjan Sandev, „teplota na povrchu přestřelujícího vrcholu (znázorněná červenou barvou) je pod –62 °C, v jeho stínu (na východní straně) kolem –58 °C a na straně sestupného proudu (na západ od něj znázorněná žlutou barvou) kolem –54 °C“.
„Čím je přestřelující vrchol vyšší, tím je chladnější a bouřka nebezpečnější, což ovšem neznamená, že musí být doprovázená tornádem,“ zdůraznil.
Úder tornáda se předpovídat nedá
Předpovědět úder tornáda je extrémně obtížné a prakticky nemožné.
„Je možno upozornit na výskyt a vznik velmi silných bouřek a supercel. Právě v supercelární bouři se mohou v deseti až dvaceti procentech případů vyskytnout vhodné podmínky pro vznik tornád. A tak upozornění znělo – před velmi silnými bouřkami,“ doplnila meteoroložka Dagmar Honsová.
V Lužicích natočili tornádo z bezprostřední blízkosti. Záběry ukazují jeho ničivou sílu
