Článek
Obojek dostala tříletá samice, kterou po měsících příprav a zapojení nejmodernějších technologií odchytil tým složený z vědců a veterinářů. V parku bylo rozmístěno několik desítek monitorovaných odchytových pastí, u nichž mohli být během několika minut
„Okamžitě po odchytu byla vlčice uspána a byl jí nasazen telemetrický obojek. Po nutných měřeních, vážení, odběru genetického materiálu, který bude ještě zkoumán, se úspěšně probudila z anestezie a vrátila se do bezpečí teritoria své smečky,“ popsal podrobnosti odchytu Jan Mokrý z NP Šumava.
„Odchytit divokého vlka v žádném případě není jednoduchý úkol. Je to velmi inteligentní zvíře, které dokáže snadno objevit skrytou past a systematicky se jí vyhýbat,“ připomněl vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z ČZU.
Vlci se na Šumavu trvale vrátili v roce 2016 a rok na to odborníci zaznamenali vytvoření smečky. Druhá vznikla letos na území Šumavy a Bavorského lesa.
Odborníci si od monitoringu vlčice slibují, že zjistí více o chování šelem ve volné přírodě.
„Data mohou například dokládat, jaký podíl času vlci věnují návštěvám farem s hospodářskými zvířaty ve srovnání s lovem volně žijící kořisti,” připomněl Vorel, podle něhož pomohou data vyvrátit i řadu legend, které o chování vlků po staletí panují.
Návrat vlka zároveň doprovází značné množství fám a fake news. Přesná telemetrická data jasně ukážou, co je skutečná pravda a co jsou pouze legendy, které si s sebou nese lidská společnost po staletí,“ komentoval úspěch Vorel.
Na našem území je podle odborníků 18 vlčích teritorií. Populace vlků se rozrůstá zejména na německo-polském pomezí a ve slovenských Karpatech.
„Telemetrický výzkum vlků probíhá i v sousedních zemích, několik označených vlků běhá v Sasku nebo sousedním Rakousku. Pikantní je, že jeden v Rakousku označený vlk přeběhl až na Karlovarsko, kde v letošním roce vytvořil nové teritorium,” připomněl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.