Článek
Muselo být vytěženo přes 20 miliónů stromů. Kromě chřadnutí nejčastější dřeviny českých lesů – smrku docházelo i k usychání borovic, ale také bříz, olší nebo dubů.
Jak potvrdil Jan Příhoda, předseda Czech Forest think tanku, kůrovec se navíc letos vyrojil už třikrát. „Lesníci se ale obávají, že v některých oblastech může dojít i ke čtvrtému rojení,“ uvedl.
Kvůli převisu nabídky kalamitního dříví na trhu došlo k drastickému propadu cen. Příjmy z prodeje tak již vlastníkům lesů nemusí pokrýt ani náklady na povinnou asanaci kůrovcového dříví a obnovu lesa. Proti dlouhodobým průměrným cenám smrkových sortimentů, které se prodávaly za 2000 Kč za metr krychlový, se pohybují dnes ceny běžně i pod 1000 Kč/m3.
Bez pomoci státu mnoho vlastníků lesů zkrachuje
Lesní ochranná služba odhaduje objem vytěženého kůrovcového dříví za rok 2018 na 10 až 12 miliónů kubíků. Pokles cen o více než 1000 Kč/m3 znamená pro vlastníky lesů škody v hodnotě přesahující 10 miliard korun.
„Dramatické snížení cen dříví spolu s velmi omezenými odbytovými možnostmi představují obrovský zásah do hospodaření všech vlastníků lesů,“ vysvětlil Michal Pernica, ředitel velkého soukromého lesního majetku a člen zmíněného think tanku. „I vlastníci v zatím nepostižených oblastech nejsou již v některých případech schopni zobchodovat své dříví, a to ani za cenu sníženého zpeněžení,“ dodal Pernica.
Na zalesnění už asi nezbude
Může se podle něj stát, že výnosy z pokáceného a prodaného dříví pokryjí jen náklady na výrobu a už nezbude na následné zalesnění a výchovu mladých porostů. „Bez pomoci státu mnoho vlastníků zkrachuje,“ dodal Pernica.
Navíc celkový objem kalamitního dříví se nedá při současných pilařských kapacitách ani zpracovat. Musí se chemicky ošetřit a končí na skládkách. Ke škodám ze zpeněžení dříví se tak přidávají náklady na povinnou asanaci a následné uskladnění kůrovcového dříví.
Ty se podle odborníků pohybují v průměru kolem 150 Kč/ m3. Celkem se tedy jedná o vícenáklady v hodnotě zhruba 1,5 miliardy korun. Další stovky miliónů korun škod lze očekávat ve školkařských provozech a na ztrátách při zalesnění. Sazenice lesních dřevin neměly letos dostatek vláhy a v nejsušších lokalitách plošně odumíraly.
„I když škody na sadebním materiálu v lesních školkách ještě nelze přesně vyčíslit, očekávají školkaři ztráty na sazenicích kolem 200 miliónů korun. K dalším škodám došlo kvůli suchu i na výsadbách sazenic v lesích. Ty se odhadují na 300 miliónů,“ potvrdil Petr Martinec, odborník na problematiku pěstování sazenic lesních dřevin.
Lesníci se obávají, že při takto razantním poklesu příjmů z prodeje dříví, z něhož jsou financovány veškeré další funkce lesů (ekologické, vodohospodářské, půdoochranné a další), ale i jeho obnova, nelze očekávat, že by jejich vlastníci dokázali bez masivní a rychlé pomoci státu situaci zvládnout.