Článek
„Zásoby spodních vod jsou navíc omezené, třebaže se jedná o součást přirozeného koloběhu. Jejich obnova v případě znečištění nebo úplného vyčerpání může trvat celá desetiletí,“ varovala analytička Česka v datech Alexandra Cholevová.
Projekt zanalyzoval údaje Českého hydrometeorologického ústavu a konstatoval, že během jedenácti let, mezi dubnem 2011 a dubnem 2022, klesl průměrný stav podzemních vod měřený takzvanou hodnotou VAL o 127 procent.
Tento ukazatel popisuje průměrnou měsíční hladinu u vybraných vrtů, odečítá se od něj průměrná hodnota za roky 1991 až 2020.
Mikroplasty už se dostaly i do mraků, mohou ovlivnit počasí, tvrdí vědci
Hlavním důvodem poklesu je především zvýšený výpar vody v důsledku rostoucích teplot. Srážek sice v uvedeném období napršelo jen o pět procent méně, než jaký je dlouhodobý průměr, ale potíž byla především v jejich rozložení. Většina vody totiž napršela během přívalových dešťů, takže následně odtekla po povrchu a do podloží se nedostala.
Situace s vypařováním vody se zřejmě v dohledné době nezlepší, takže se bude dál zintenzivňovat úbytek vody z povodí a půdy. A nezachrání to ani větší deště.
„Jedná se především o očekávanou změnu jejich charakteru, kdy velká část spadne během několika extrémních událostí, a období bez deště mezi nimi se naopak prodlužují,“ vysvětlil profesor Martin Hanel z České zemědělské univerzity.
To potvrdila i hydrometeoroložka Anna Lamačová, která také upozornila na některé modely, podle nichž se dá v budoucnu očekávat větší množství srážek.
„Záleželo by na jejich rozložení v průběhu roku. Vyšší srážkové úhrny v létě by se pozitivně prakticky neprojevily, protože v průběhu vegetační sezony se podzemní vody doplňují jen minimálně,“ podotkla.
Mokřady a bariéry
V boji se suchem je možné hledat několik cest. Na řadě míst, například na Bruntálsku nebo na Vysočině, začali využívat při zadržování vody v krajině bobry a jejich hráze. Mokřady, které díky nim vznikly, ji pomáhají i čistit.
Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Biologické centrum Akademie věd ČR sestavily národní standard péče o půdu.
„Jedná se o soubor pravidel, jehož dodržováním lze přímo podpořit zadržování vody v krajině. Pomoci může rozdělování polí na svazích bariérami, v podobě mezí nebo zasakovacích pásů, jež zpomalí stékající vodu a podpoří vsakování,“ poznamenal výzkumník centra Vojtěch Kotecký.
Kolik loni napršelo | |
---|---|
Kraj | Úhrn srážek |
Liberecký | 754 mm |
Jihočeský | 740 mm |
Královéhradecký | 679 mm |
Plzeňský | 669 mm |
Karlovarský | 624 mm |
Pardubický | 623 mm |
Vysočina | 620 mm |
Praha | 618 mm |
Středočeský | 618 mm |
Olomoucký | 614 mm |
Moravskoslezský | 612 mm |
Zlínský | 612 mm |
Ústecký | 524 mm |
Jihomoravský | 478 mm |
Zdroj: Česko v datech |