Sucho nás zachránilo, povodně mohly být ještě horší, říká klimatolog

Čím si vysvětlujete, že v Česku pršelo tak dlouho? Proč se tlaková níže zastavila nad českým územím?

Déšť byl způsoben tlakovou níží, která se nad republikou udržovala. Jde o typickou (povětrnostní) situaci tzv. Vb, která většinou postupuje od Jaderského moře ze severní Itálie na severovýchod. Tato tlaková níže se pak nad republikou udržuje a vypadávají na ní vydatné srážky a je doprovázena silným větrem. To se stalo i letos, stejně jako v letech 1997 a 2002. Jde o dobře popsanou a známou synoptickou situaci.

Co tlakovou níži zapříčinilo? Je pravda, že za ni může nadprůměrně teplé Středozemní moře?

Jednou z příčin mohlo být i nadprůměrně teplé Středozemní moře a obecně velmi teplé období, které jejímu vzniku předcházelo. Při vyšší teplotě se vypařuje více vody a atmosféra jí i více pojme. To se pak projevuje většinou v následných extrémních situacích. Buď to jsou častější a silnější bouřky, anebo může dojít k zesílení těchto tlakových níží.

Proč je Středozemní moře letos nadprůměrně teplé?

Máme za sebou 15 nadprůměrných teplotních měsíců, a to jak v celosvětovém měřítku, tak i v Evropě a ČR. Léto bylo abnormálně horké, vyskytovalo se velké množství horkých dnů a to trvalo až do začátku září. Na to samozřejmě reagují oceány a moře, zachytávají velké množství tepla. Rekordní teploty Středozemního moře byly pozorovány již během prázdnin. Důvodem je samozřejmě stále se oteplující klima.

Obecně se v Česku potýkáme spíš se suchem. Pomohlo v této situaci, že byla půda suchá a pohltila díky tomu více vody?

Sucho a povodně jsou typické hydrometeorologické extrémy, které ke střední Evropě patří. Jen od roku 1997 jsme zažili více než 20 těchto větších událostí. V některých letech se objevují oba extrémy, jako například v roce 2020. Letos sucho bylo spíše až ke konci léta, kdy díky vysokým teplotám a malému množství srážek půdní vlhkost poklesla dost nízko a v ČR se vyskytovalo výrazné sucho. V tom momentu měla půda obrovskou retenční schopnost a první dny srážky dokázala pojmout, což nás uchránilo před ještě horší situací.

Byly tyto povodně v něčem jiné, než ty v letech 1997 a 2002?

Podle mého názoru v připravenosti na tyto povodně. Za prvé za námi byla již zkušenost s velkými povodněmi, kterou jsme si ještě dokázali pamatovat. Za další bylo obrovskou výhodou, že předpověď této situace byla vesměs jasná už několik dnů dopředu, což nám dalo čas na koordinaci a přípravy. Hlavně to umožnilo vodohospodářům učinit opatření na vodních dílech, která v některých místech dokázala situaci velice zmírnit.

Ještě před pár dny panovala v Česku vedra. Pak spadly teploty až o 15 stupňů. Je taková změna „normální“?

Změny počasí, i razantní, jsou celkem typické. Prostě jednu vzduchovou hmotu nahradí druhá. Zkoumali jsme, jestli se mění nějak dlouhodobý trend v mezidenních změnách teplot, a nic zásadního se nemění. Vzpomeňme si jen na Silvestr 1978, kdy došlo během pár hodin k ochlazení o 30 °C.

Jsou podle vás tyto povodně jako extrémní jev důsledkem probíhající klimatické změny?

Povodně k naší oblasti patří, takže určit, jestli tyto konkrétní povodně jsou zapříčiněny klimatickou změnou, je velmi těžké. Co je pro ně atypické, je datum jejich výskytu. Začátkem září se tyto povodně již nevyskytují, ale tím, že bylo vlastně takto prodloužené horké léto, tak to dovolilo vznik této situace v tuto dobu. Za další určitě předcházející vysoké teploty a teplota moře přispěly k tak vydatným srážkám. Tedy jsou zde faktory, které mají příčinu v klimatické změně, a ty ovlivnily tuto situaci. Ale celou příčinu povodně svalovat na klimatickou změnu si rozhodně netroufám. Není to tak jednoduché, jak by se v položené otázce zdálo.

Jen za poslední desítky let se jedná o několikáté extrémní povodně, mnoho seniorů v postižených oblastech hlásí, že toto nezažili… Přichází podle vás období, kdy budou takové jevy běžnější?

V posledních 30 letech jsme zažili ve střední Evropě nejvíce povodní, ale také nejvíce období se suchem v porovnání s posledními 500 lety. To vyplývá ze zahraničních impaktových článků, na kterých se mnoho mých kolegů podílelo. To myslím jako odpověď mluví za sebe. Oba extrémy k nám prostě patří a jejich výskyt se zvyšuje.