Článek
Výhrady k novele zákonů o vysokých školách a o státní sociální podpoře měla i ministerstva vedená zástupci TOP 09. Ministerstvo práce a sociálních věcí pokládá za diskriminační, že návrh počítá jen se zvýhodněním matky, nikoliv otce, který by byl místo ní s dítětem.
Novela podle ministerstva neřeší ani situace, kdy by měla studentka dvě děti po sobě a doba studia by se jí tak mohla prodloužit až o šest let. Matka studentka by po celou dobu přerušení studia byla považována za nezaopatřené dítě, kterým by však mohla být maximálně do 26 let věku. Ministerstvo financí za vhodnější považuje využít individuálního studijního plánu.
Ministerstvo školství považuje za nepřípustnou snahu poslanců umožnit matkám zapsat se opětovně ke studiu ještě před ukončením lhůty, po kterou studium přerušily. Podle poslanců by podmínky měla stanovit vysoká škola.
Jde i o peníze
Novelu předložili předsedkyně sněmovního školského výboru Anna Putnová a předseda poslanců TOP 09 a STAN Petr Gazdík mimo jiné s cílem motivovat vysokoškolačky mít v době studií děti. Podle jejich návrhu by se doba přerušení po uznanou dobu rodičovství nezapočítávala do maximální možné délky studia. Pokud totiž kdokoli studuje o více než rok nad stanovenou dobu, musí si další prodloužení platit. Poplatky se přitom mohou pohybovat v řádu desetitisíců za semestr. Studující matky sice nyní mohou školu přerušit, ale ztrácejí tím status studentky a s tím spojené výhody.
Studentka matka, která nikdy dřív nepracovala, nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemůže si ani zvolit rychlost čerpání rodičovského příspěvku. Po dobu devíti měsíců má nárok na příspěvek 7600 korun a následně ve výši 3800 korun.
V současné době na univerzitách studuje na tisíc vysokoškolaček sedm studentek matek.
