Článek
Téměř čtvrtina studentů veřejných VŠ potřebuje měsíčně na studium menší částku, od 2000 do 3000 Kč, ale zhruba čtvrtina studentů soukromých VŠ naopak ohlásila měsíčně výdaje vyšší než 10 tisíc Kč.
Kolik peněz přitom mají celkově k dispozici (podpora rodičů, výdělek, stipendium a sociální dávky)? Posluchači veřejných VŠ průměrně 5317 Kč, studenti soukromých VŠ pak 7460 Kč. Výdaje posluchačů veřejných VŠ jsou tedy nižší než částka, kterou disponují.
Nejvíc stojí ubytování
U studentů soukromých VŠ naopak náklady překračují měsíční příjmy - podle autorů analýzy ale posluchači do výdajů započítávají i školné, které nehradí ze "svých" peněz, ale často je platí jejich rodiče. Největší položkou v rozpočtu vysokoškoláka je ubytování - na veřejných VŠ za ně měsíčně vydají průměrně 1360 Kč, na soukromých téměř 1500 Kč.
Třetina studentů veřejných VŠ a téměř dvě třetiny ze soukromých VŠ na druhé straně neplatí nic, žijí nejspíše u rodičů a na bydlení nepřispívají. Více než polovina těch, kteří bydlí na koleji, platila loni a předloni od 1500 Kč do 2000 Kč měsíčně, čtvrtina od 2000 Kč do 3000 Kč.
Jídlo stojí vysokoškoláky ve veřejných školách měsíčně v průměru 1077 Kč, na soukromých 1306 Kč (nemají k dispozici stravu v dotovaných menzách).
Kdo do školy dojíždí, měsíčně dá zhruba 700 Kč na dopravu (na veřejných i soukromých VŠ). Za skripta posluchači veřejných VŠ dají měsíčně v průměru 360 Kč, posluchači soukromých pak 530 Kč.
Vydělají si 3000 až 4700 korun
Nejčastějším finančním zdrojem jsou pro vysokoškoláky peníze od rodičů. Ti přispívají studentům veřejných VŠ měsíčně průměrně 3120 Kč, studentům soukromých VŠ 3680 Kč. Nejobvyklejší částka, kterou mají od rodičů, se u posluchačů soukromých VŠ pohybuje do 2000 Kč měsíčně (dostává ji třetina z nich), na veřejných VŠ obvykle dostávají více peněz, a to od 3000 do 5000 Kč měsíčně (asi 40 procent posluchačů).
Studenti se snaží i přivydělat si. Více než polovina z nich (na veřejných VŠ 54,7 procenta a na soukromých 64,2 procenta) pracuje příležitostně i pravidelně. Jen někteří mají už stálé zaměstnání nebo podnikají, a to častěji na soukromých VŠ, kde je jich 14 procent.
Měsíčně si posluchači veřejných VŠ vydělají v průměru 3060 Kč a na soukromých VŠ dokonce 4700 Kč - na privátních školách se výdělek stává pro studenty hlavním finančním zdrojem.
Školné by bránilo každému desátému
Z průzkumu vyplynulo, že polovina vysokoškoláků (49,1 procenta u veřejných VŠ a 49,6 procenta u soukromých) své studium necítí jako příliš velkou finanční zátěž pro rodinu. Naopak, pro téměř 20 procent posluchačů veřejných VŠ je už teď studium problémem a u posluchačů soukromých VŠ je to asi 25 procent.
Výdaje na studium častěji zatěžují posluchače lékařských, pedagogických a ekonomických oborů. Naopak, pro budoucí právníky nejsou až takovým problémem.
Školné se na veřejných VŠ neplatí. Pokud by ale bylo zavedeno, asi pro desetinu posluchačů by to byl důvod vůbec na školu nejít. Více než třetina by využila pomoci rodičů, téměř třetina by financovala školné ze svého výdělku, zhruba patnáct procent by přivítalo půjčku od banky a kolem dvaceti procent by využilo úspory.