Studium to ohrožuje, ale situace je kritická, říkají o pracujících studentech šéfové nemocnic

„Může to ovlivnit kvalitu studia, když studenti místo toho, aby studovali, musí do práce. To je bez debat. Ale jsme v situaci, kdy nám chybí sestry a střední ošetřovatelský personál,“ řekl Novinkám ředitel pražské Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík.

Pracovní povinnost části studentů v nemocnicích zavedená kvůli epidemii koronaviru platí od pondělí 8. března. Týká se třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol, některých mediků i studentů nelékařských oborů (s výjimkou mediků prvních a šestých ročníků). Povolat je mohou na základě vládního nařízení hejtmani a pražský primátor.

Podle Ludvíka je nyní potřeba, aby se zvýšily personální kapacity zejména v menších zdravotnických zařízeních. „U nás dlouhodobě pracuje dvě stě mediků. My další studenty nepotřebujeme,“ uvedl.

Zároveň však podotkl, že je zásadní, aby se studenti následně vrátili co nejdříve opět do lavic. „Z mého pohledu je úplný zločin, že jsou školy zavřené. Mobilita, kdy máme otevřený průmysl, nějaká i tak je. Testy máme již k dispozici. Je hrůza, když si vezmete, že tam chodili v letošním školním roce jen 26 dnů,“ míní Ludvík.

„Teď bude kritický tento a možná i příští týden a pak uvidíme,“ uzavřel Ludvík.

O tom, že nemocnice čekají krušné chvíle, mluvil v nedělních Otázkách Václava Moravce i ministr zdravotnictví Blatný. „Je potřeba říct, že pravděpodobně bude ten nadcházející týden nejkritičtější,“ řekl v České televizi.

Odkazoval přitom na predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která hovořila o tom, že se počet lidí, kteří budou s covidem-19 na jednotce intenzivní péče, dosáhne dvou tisíc.

A podobně jako Ludvík mluví i Petr Chudomel, ředitel Nemocnice Kolín, kde  minulý týden vyhlásili stav hromadného postižení osob. Podle něj může současná situace ovlivnit kvalitu studia a vést k problémům ve zdravotnictví do budoucna. „Zejména na počátku kariéry (studentů),“ podotkl.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) navíc již uvedla, že pracovní příkaz vystavovat bude, ale pouze po předchozí domluvě. Podle Chudomela kolínské zařízení nyní potřebuje zhruba deset až patnáct studentů navíc.

Ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Michal Filip zase mluvil o tom, že by potřebovali alespoň dvě desítky studentů medicíny ze 4. ročníků na pozice sanitářů a jejich starší kolegy z 5. ročníků na pozice praktických sester. „Situace u nás není v tuto chvíli kritická jako v řadě krajů, kde jsou nemocnice přetížené. Není to z našeho pohledu nezbytné, ale pomoc bychom určitě neodmítli,“ řekl Novinkám.

„Chystáme navyšovat očkovací kapacity, na což musíme uvolnit náš personál, a také by to pomohlo snížení přesčasové práce u našich kmenových zaměstnanců,“ vysvětloval své důvody Filip.

I on však sdílí obavy, aby to nenarušilo vzdělávání studentů. Připustil, že jim nyní chybí zejména teorie, která je rovněž při studiu medicíny a přidružených oborů potřeba. „Praxi teď studenti získávají asi v dostatečné míře, ale je to zřejmě na úkor jejich osobního života a také na úkor jejich studijních povinností,“ podotkl Filip.

Z důvodu, že plošné nasazení studentů může nepříznivě ovlivňovat úroveň znalostí, již dříve nesouhlasili s nařízením i děkani některých lékařských fakult.

Pracovní povinnost studentům zdravotnických oborů uložila vláda kvůli epidemii koronaviru zatím dvakrát, působili především jako pomocný zdravotnický personál. Loni na jaře trvala od poloviny března zhruba dva měsíce, druhá pracovní povinnost skončila studentům také po dvou měsících v polovině prosince.

Studenti, kteří v nemocnicích pracovali dobrovolně nebo tam měli pracovní smlouvu, mohli v zařízeních zůstat.