Článek
Z dílčích dat plyne, že značná část populace se s virem setkala již v období od října 2020 do jara 2021, díky čemuž měla vytvořené protilátky. Odborníci nyní zkoumají vliv očkování na vývoj hladiny protilátek.
To vše za situace, kdy tempo epidemie již třetí týden pomalu zrychluje a na 100 000 obyvatel aktuálně připadá 31 potvrzených případů. V nemocnicích je s covidem 120 osob.
Výrazně vyšší promořenost, než uváděly statistiky
Zatímco na podzim roku 2020 se protilátky potvrdily u 28 procent účastníků studie, na přelomu roku a v lednu jejich počet narostl na 43 procent, přičemž růst pokračoval i v dalších měsících. V únoru a březnu již byly protilátky zaznamenány u poloviny případů.
„To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunitně naivní,“ uvedl garant projektu Vojtěch Thon z centra RECETOX.
Data tak implikují, že promořenost populace byla výrazně vyšší, než uváděly statistiky ministerstva zdravotnictví. To je dáno i faktem, že až třetina účastníků studie prodělala nemoc bezpříznakově.
Koronavirem se nakazila více než polovina dospělých Čechů, tvrdí studie
Průběhů bez příznaků bylo postupně víc
Není bez zajímavosti, že poměr asymptomatických účastníků se vyvíjel. Zatímco na podzim roku 2020 se jednalo o 20 procent, na jaře dalšího roku to bylo již 40 procent. Podle odborníků to ukazuje, že opakované vystavení omezené dávce viru způsobilo tvorbu protilátek, aniž by se u dotyčné osoby objevily příznaky onemocnění.
Výzkum rovněž ukázal, že minimálně v úvodní fázi studie se přítomnost protilátek lišila v rámci věkových skupin.
„Nejnižší hodnota séropozitivity se objevovala u věkové skupiny 30–39 let, následovala věková kategorie 40–49 let a skupina ve věku 60 a více let. Nejvyšší séropozitivitu vědci prokázali u skupiny 18–29 a u lidí okolo padesáti let,“ uvádí studie.
SÚKL potvrdil jedno úmrtí související s očkováním proti covidu
Toto rozvrstvení souvisí s opatřeními, která byla v souvislosti s epidemií přijata. Zatímco nejmladší zmíněná věková skupina nebyla nucena zásadně omezovat sociální kontakty a i její chování bylo vzhledem k obecně dobrému zdravotnímu stavu rizikovější, padesátníci, kteří patří mezi aktivně pracující část populace a již se u nich objevují chronické zdravotní obtíže, byli k nákaze náchylnější. Třicátníci, kteří jsou často rodiči malých dětí, měli kvůli uzavřeným školám a školkám více omezené sociální kontakty a tím i nižší riziko nákazy.
Odběry krve, které účastníci studie absolvovali, proběhly v šestiměsíčních intervalech. Sběr dat probíhal od října 2020 do května letošního roku. Z dat závěrečné fáze chtějí odborníci získat přehled o tom, jak se v čase vyvíjejí paměťové protilátky u osob, které prodělaly nemoc, i u lidí, kteří absolvovali očkování.