Článek
Za tu dobu bezmála třicet žáků této školy pod dohledem zkušených odborníků vrátilo původní podobu jednadvaceti historickým předmětům. Na jaře a na podzim pracují před očima návštěvníků přímo na zámku.
Letos se do skupiny zrestaurovaného mobiliáře začlenil jídelní stůl a dvě rohové skříňky z pozůstalosti Václava Kounice (1848–1913) a jeho druhé ženy Josefíny (1881–1961).
Byla to mimořádně složitá práce. Tento nábytek je ze vzácného dřeva a je bohatě vykládaný zlaceným bronzem a želvovinou. Na vrchní lakované vrstvě mobiliáře vytvořil čas prasklinky. Bylo proto nutné tento lak jemnými rozpouštědly odstranit, doplnit do nábytku případné chybějící části, některé části podlepit, vše očistit a velmi jemně pak nanést nový lak.
Nábytek byl vyroben v devatenáctém století Boulleovou technikou, což je speciální postup pro povrchovou výzdobu, nazvaný podle svého tvůrce a ebenisty francouzského krále Ludvíka XIV. Charlese Andrého Boullea. Jídelní stůl i rohové skříňky sloužily pouze k reprezentativním účelům. Stůl je nepřehlédnutelnou ozdobou sálu nazvaného Boulle, a to podle techniky, kterou byl vyroben. Obdobně berou dech svojí propracovaností i dvě rohové skříňky.
Václav Kounic byl předposledním majitelem slavkovského zámku. Žil v něm ve čtyřpokojovém bytě a zbytek objektu pronajímal, aby se mu podařilo získat peníze na hrazení dluhů. Slavný rod Kouniců vymřel v roce 1919.
Restaurovali i keramiku
Následně jej zdědil maďarský šlechtický rod Pálffyů, jemuž byl zámek po druhé světové válce zabaven na základě Benešových dekretů.
Část mobiliáře ale zůstala v majetku druhé Kounicovy ženy Josefíny, která jej ve své pozůstalosti odkázala slavkovskému zámku. Díky tomu byl tento majetek zachován ve Slavkově.
Budoucí restaurátoři vrátili původní podobu již nejednomu předmětu z této pozůstalosti. Nejde vždy jen o dřevěný nábytek. V letech 2013 až 2014 se restauroval také soubor dvanácti kusů lidové keramiky, která se kdysi skutečně používala na zámku.