Studenti mají smůlu. Škola se jim do penze nezapočítá

„S touto úpravou se již nepočítá. Na základě důkladných analýz se ukázalo, že přínos takového kroku nepřevažuje nad vysokými rozpočtovými dopady,“ potvrdil Právu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Podle něj je na tomto postupu v koalici shoda. „Vydáváme se trochu jiným směrem a například více podporujeme zkrácené úvazky,“ podotkl Augusta.

Pro nárok na důchod je potřeba získat zákonem stanovenou dobu pojištění. U starobní penze to je 35 let. To se mělo původně v tomto volebním období zkrátit na 25 let, ale k tomu podle informací Práva pravděpodobně nedojde. Do doby potřebné pro nárok na důchod se započítává doba pojištění získaná díky zaměstnání či podnikání.

Tedy i tzv. náhradní doby pojištění, jako je například péče o dítě do čtyř let věku, doba vojenské služby a jiné.

Náhradní dobou je také doba studia po 18. roce věku, ale jen u těch, kdo studovali v období do 31. prosince 2009. Může přitom být započtena nejvýše v rozsahu prvních šesti let. Mladší ročníky ovšem mají smůlu. Od 1. ledna 2010 studium získané po 18. roce věku, tedy například vysokoškolské, již není dobou důchodového pojištění a nezapočítává se. A podle rozhodnutí Fialova kabinetu to tak i zůstane.

„Hodnotí se doba soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR získaná v období před rokem 2010. Započítává se jako náhradní doba pojištění po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,“ upřesnila pro Právo mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová.

Tato doba se ovšem započítává jen z 80 procent. To znamená za každých 100 dnů studia se počítá 80 dní do doby náhradního pojištění. V případě starších ročníků, těch, kteří absolvovali do konce roku 1995, se navíc do doby pojištění uznává i studium před 18. rokem věku včetně střední školy (vše po konci povinné školní docházky).

Ani po skončení vysoké školy by ovšem člověk za běžných okolností neměl mít s dosažením potřebné doby pojištění pro nárok na důchod větší problém. Pokud není bez práce na sociálních dávkách, mnoho let ve vězení či nepracuje někde mimo Evropu, což pak nelze do doby důchodového pojištění započítat, podmínku 35 let pojištění by měl za normálních okolností bez obtíží splnit. Mnohem větším tématem pro dnešní a budoucí studenty z hlediska nároku na penzi bude spíše zvyšování důchodového věku. Podle jednoho z pracovních návrhů ministerstva práce by měl po roce 2030 postupně vzrůst z 65 až na 68 let.

Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) chtěl už loni v létě také prosadit zkrácení doby důchodového pojištění pro získání starobní penze z 35 na 25 let, ve vládě s tím ale narazil. V září ještě tvrdil, že to bude předmětem jednání o chystané důchodové reformě.

Se zkrácením doby povinné pro získání penze loni nesouhlasilo ministerstvo financí. Mj. vyjádřilo obavy, že po 25 letech by přestali lidé a firmy odvody po zbytek pracovníkovy kariéry platit.

Byť ministerstvo práce oficiálně svoji snahu ještě nevzdalo, koaliční shoda na zkrácení povinné doby pojištění pro získání starobního důchodu není a zřejmě ani nebude. „Takže spíš to vypadá, že těch 25 let nebude průchodných,“ řekl Právu zdroj obeznámený s jednáními.

Ombudsman Stanislav Křeček nicméně před časem varoval, že Česku hrozí zvýšení počtu seniorů bez nároku na důchod a zvýšení chudoby v této skupině lidí, kteří budou odkázáni na dávky.

Kvůli podmínce 35 let se podle něj ocitají zcela bez důchodu lidé, kteří nastřádali kupříkladu 33 let celkové doby pojištění, ženy, které část života strávily v domácnosti, lidé s invalidním důchodem, kteří nemohli najít práci a byli dlouhodobě vedeni na úřadu práce.

Důchodové pojištění si lze od věku 18 let platit i dobrovolně. Účast na pojištění je však v takovém případě možná nejvýše 15 let. Nejnižší měsíční pojistné letos činí 28 % z částky odpovídající čtvrtině průměrné mzdy z loňska, tedy 2823 Kč. Pojištění se platí také z výdělečné činnosti, kterou někteří studenti při škole vykonávají.