Článek
"V sobotu jsem vdávala dceru a maminka jela společně s mojí sestrou a její dcerkou na obřad i hostinu,“ vyprávěla Rohánková. O tragédii se dozvěděla z médií. Prvotní šok a strach opadl, když se jí příbuzní ozvali a podali zprávu o svém stavu. "S přítelem jsme pro ně zajeli a dali je tady do olomoucké nemocnice,“ poznamenala žena, která si očividně oddechla, když zjistila, že její nejbližší jsou mimo ohrožení života.
"Malá (desetiletá neteř Veronika) měla hlavně modřiny. Sestru hospitalizovali kvůli pohmožděné slezině a podezření na vnitřní krvácení a maminka, která má dvaasedmdesát let, má zlomený dvanáctý obratel,“ popsala.
Ve vlaku měly ženy všechno oblečení na svatbu. A taky jednu vzácnost. "Maminka o ničem jiném od pátku nemluví, jen o svých zlatých hodinkách. Dostala je jako svatební dar před dvaapadesáti lety a opatruje je jako oko v hlavě,“ prozradila Rohánková s tím, že maminka nosí hodinky místo šperku. Jenže při nehodě zůstaly s ostatními věcmi ve vlaku.
Desetiletá Veronika se budí každou noc
S napětím proto Rohánková v pondělí dopoledne prohrabávala věci maminky na policejní služebně v Novém Jičíně. Hodinky našla přesně tam, kde měly být. A slzy jí vyhrkly do očí. "To bude maminka šťastná. Pořád mi jen opakovala, ať hlavně najdu ty hodinky,“ plakala s tím, že jí musí dát hned zprávu.
Spolu s Rohánkovou došla pro věci i její neteř, desetiletá Veronika Krejčí. Ta si zase vyzvedla šaty pro družičku, flekaté a špinavé, a další věci maminky i babičky. "Jako kdyby jste byli v ráji. Pak byly otřesy a najednou peklo. Všude prach, praskalo sklo, a lidi. Viděla jsem nohu bez těla,“ vzpomínala holčička na minuty po tragédii.
Podle tety se od pátečního večera dívenka budí každou noc. "Bylo to hrozné. Křičela jsem pomozte nám. Pomozte mamce, pomozte babičce. Měla jsem hrozný strach,“ vykládala Veronika.
Na svatbě nebyla, stejně jako její maminka, babička i teta. Všechny místo obřadu strávily sobotu v nemocnici. "Na oslavu jsem se dostala až v půl osmé večer. Nevadí mi to. Vím, že dcera to zvládla i beze mne. Já byla tam, kde mě bylo více potřeba,“ uzavřela Rohánková.