Stropnický je pro Babiše dobrým kandidátem na Hrad

Sám předseda hnutí ANO by o funkci zájem neměl. „Ta funkce není manažerská, je totiž o nějakém komentování, a ne o tvoření,“ uvedl.

„Ale ANO nebude za každou cenu stavět svého kandidáta. Pokud bude nějaký jiný dobrý kandidát, rádi ho podpoříme,“ dodal Babiš s tím, že Stropnický prý na jeho návrh reagoval úsměvem. Babiš už dřív řekl, že by byl raději premiérem, pokud by ANO v roce 2017 vyhrálo sněmovní volby.

„Té úvahy pana předsedy Babiše si velmi vážím a beru ji jako gesto důvěry. To, přiznám se, potěší,“ řekl Právu Stropnický.

„Volby jsou ale hodně daleko a kvantum práce na obraně hodně blízko. Ta práce je náročná a chci se na ni plně soustředit,“ dodal ministr.

Podporu by v hnutí ANO zřejmě získal. „Podpořila bych ho velmi ráda,“ řekla Právu eurokomisařka Věra Jourová.

Jourová sama by o kandidaturu na hlavu státu nestála. „Já jsem dostala mandát na pět let v Evropské komisi. Je to jasné poslání. Nejsou žádné úvahy o tom, že bych měla skončit dřív,“ dodala pro Právo eurokomisařka, které mandát v Bruselu vyprší v roce 2019.

Těžké rozhodování však čeká ostatní politické strany, které začínají hledat vhodnou osobnost, jež by mohla porazit Miloše Zemana, jemuž v době příštích voleb bude 73 let.

Ten mnohými kroky a výroky rozděluje veřejnost a má v průzkumech podporu méně než poloviny respondentů (45 procent v červenci podle CVVM).

Uplynula mu už půlka pětiletého mandátu. Zanedlouho se bude muset rozhodnout, zda bude chtít funkci na Pražském hradě obhájit, nebo se stáhne do ústraní.

Asi nejhorší pozici bude mít ČSSD, jejíž vedení Zemana na Hradě nechce, ačkoliv velká část členské základny mu svůj hlas ráda věnuje.

„Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman kandidovat chce, a pokud mu to zdraví dovolí, tak kandidovat bude,“ řekl Právu místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD), který svůj úmysl kandidovat na prezidenta ohlásil už před rokem.

Případná Zemanova kandidatura mu však v jeho ambicích zatne tipec. „Říkal jsem, že v případě, kdyby Miloš Zeman kandidoval, tak bych nekandidoval. Máme podobné voliče,“ vysvětlil Právu. Zeman před časem zopakoval, že o jeho případné druhé kandidatuře se rozhodne rok před volbami.

Senátor se domnívá, že i když valná část voličů soc. dem. jsou zároveň i voliči současné hlavy státu, ČSSD postaví proti Zemanovi vlastní jméno. Předpokládám, že by soc. dem. chtěla svého kandidáta, nejsem si jist, zda by byla ochotná podpořit Miloše Zemana,“ řekl Škromach.

Připomněl však, že do prezidentských voleb proběhne ještě volební sjezd soc. dem. (na jaře 2017), na kterém se vedení ČSSD může změnit a s ním i postoj k hlavě státu.

Bývalý kandidát ČSSD, ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který v minulé volbě hlavy státu skončil čtvrtý v prvním kole s 16 procenty, svou případnou další kandidaturu na Hrad nevyloučil. „Nechci nic vylučovat ani tvrdit, že to zvažuju. To není pravda. Je důležité, aby v tom, co člověk chce, nebyl sám,“ řekl Právu.

Zemana by podporovat nechtěl, pokud by jej však členové soc. dem. schválili v referendu jako vhodného kandidáta, tak by se podvolil. „Pokud by Miloš Zeman usiloval o nominaci jako kandidát ČSSD, a pokud by v primárkách většina členů řekla ano, tak by to bylo demokratické rozhodnutí soc. dem,“ uvedl.

ČSSD Zemana podpořila ve druhém kole proti Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09). ODS, jejíž kandidát Přemysl Sobotka skončil osmý z devíti kandidátů, bude možná s TOP 09 hledat společného kandidáta.

První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek Právu řekl, že o volbách se hovoří zatím v kuloárech, oficiální jednání na pořadu nejsou. „Je ještě 2,5 roku do voleb,“ dodal.

Poražený kandidát Schwarzenberg chce svou stranu ještě dotáhnout do sněmovních voleb 2017. V té době mu bude 80 let. „Myslím, že je dobře možné, že TOP 09 postaví svého kandidáta, ale i to, že nějakého kandidáta podpoří a nebude stavět svého kandidáta. My zatím žádný postoj nemáme. Žádná jednání o tom nevedeme,“ řekl Kalousek Právu.

Poslankyně Miroslava Němcová z ODS, která před dvěma lety kandidaturu nakonec odmítla, by byla pro, aby se občanští demokraté s topkou dohodli. „Bylo by rozumné, kdyby vznikla širší shoda na jednom kandidátovi, aby měl šanci postoupit do druhého kola a neroztříštily se hlasy,“ řekla Právu.

Politolog Jiří Pehe se domnívá, že prezidentskou volbu ovlivní to, zda Zeman bude, nebo nebude chtít obhájit svůj post. „To, zdali bude kandidovat, bude nakonec záviset především na tom, jak si bude stát v průzkumech někdy v polovině roku 2017 a jaké bude jeho zdraví,“ zmínil ve svém komentáři pro Novinky.cz. [celá zpráva]

Mezi možné kandidáty se řadí i katolický kněz Tomáš Halík, který by prý do boje o Hrad šel ve chvíli, kdy by se do něj zapojil Škromach. „Kdyby nás měl reprezentovat pan Škromach v bazénku, asi bych musel reagovat,“ řekl před rokem.