Stříž: Zmrazení platů soudců je neústavní

Vláda předloží do Poslanecké sněmovny koncem tohoto měsíce balíček, který se dotýká i státních zástupců v podobě zmrazení platů ústavních činitelů, soudců a právě žalobců. Očekáváte žaloby také od státních zástupců?

Máme tady trochu slabší postavení než mají soudci, náš plat se odvíjí od jejich platu. Na tomto principu bychom rádi setrvali.

Chceme, aby tato konstrukce zůstala, ať už se platy zmrazují, snižují, či rostou. Z toho nehodláme ustoupit.

Pokud se budou zmrazovat platy soudců, případně fakticky snižovat, a soudci na to budou reagovat žalobami, my do toho nebudeme státní zástupce hnát. Ale také jim to nemůžeme zakazovat. Úspěšnost žalob soudců má pak dopad na naše platy.

Měli jsme o tom jednání s ministrem spravedlnosti. Pochopili jsme krok vlády a do jisté míry mu rozumíme. Také jsme poukázali na řadu kroků, které nejsou shodné s požadavky Ústavního soudu, jak by mělo být zacházeno s platy soudců.

Jedním dechem dodávám, že my nestojíme o to, aby si politici a ústavní činitelé zmrazovali nebo snižovali platy. Řada nálezů Ústavního soudu poukazovala, že je možné za určitých podmínek zmrazovat či snižovat platy soudců, ale tyto podmínky nebyly podle našeho názoru naplněny.

Tou podmínkou bylo, že snížení platů se bude týkat všech občanů?

Ano, pokud se to učiní vůči všem skupinám, což teď zase úplně není. Nechci tady jít do kontrapozic s ostatními obyvateli a skupinami. Chápu, že situace v ekonomice není jednoduchá, ale měli bychom dodržovat nějaké základní principy právních jistot. Ať už jsou to důchodci, učitelé, soudci, a koneckonců i ostatní ústavní činitelé.

Takže jak vnímáte toto opatření vlády?

Považuji to za řešení nesystémové, neústavní a také nepraktické. Protože konstrukce, která byla ohledně platů před lety schválena a byla poměrně vyvážená, se různými změnami stále narušuje. Bortí se, a nikdy tak nemohla prokázat svoji funkčnost.

Podle vás to opatření kabinetu odporuje i Ústavě ČR?

Ve vztahu k platům soudců ano.

Vy jako nejvyšší státní zástupce i vaši kolegové jste tedy proti této části konsolidačního balíčku?

Jakkoli vládě rozumíme, tak si myslíme, že tento krok není v pořádku.

Vy osobně byste proti tomu podal žalobu?

Ne. Protože i u loňského zmrazení, které nabylo účinnosti v lednu, jsme se spolu se soudci neformálně dohodli, že situace, která tady nastala vznikem války na Ukrajině, není taková, abychom se soudili o platy. Přesto několik soudců tuto žalobu podalo. Nevím o žádném státním zástupci, ale my to těm lidem nemůžeme zakázat. Je to jejich soukromý nárok. Nebudeme to však iniciovat.

Máte indicie, že pokud ke zmrazení dojde, tentokrát do podání žalob lidé od vás půjdou?

Myslím si, že v tomto případě asi ano.

Jak to vypadá s poslaneckými interpelacemi, které vám posílal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS)? Týkaly se brněnské bytové kauzy a řešily se na jaře?

Situace se uklidnila. Všechny interpelace jsme zodpověděli, vyřídili a momentálně nevím o žádné nové, která by k nám doputovala. Ať už v brněnské kauze, nebo nějaké jiné.

Vrchní soud v Praze obdržel spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž pražský městský soud zprostil obžaloby expremiéra Andreje Babiše. Proti tomu se odvolal státní zástupce Jaroslav Šaroch. Pokud by i odvolací soud pravomocně potvrdil původní verdikt, vyžádal byste si toto rozhodnutí a zvažoval případné dovolání, které můžete podat v neprospěch obžalovaného pouze vy?

Bavíme se v intencích, co by kdyby. Zřejmě bych nechal na posouzení v první řadě dozorovým státním zástupcem doktorem Šarochem, v druhé řadě Vrchním státním zastupitelstvím v Praze, zda vůbec shledají podmínky pro dovolání. A čekal bych, zda se sami obrátí na Nejvyšší státní zastupitelství s podnětem pro dovolání.

Toto je mimořádný opravný prostředek, který je hodně formální a má zákonem přísně stanovené důvody, jež nejvyššího státního zástupce docela limitují. Zejména co se týká případných námitek proti hodnocení důkazů.

To je velký problém, který nemůžeme dovoláním napadnout, pokud se nejedná o extrémní rozpor v hodnocení důkazů. Tedy že je soud hodnotil v rozhodných okolnostech diametrálně odlišně od jejich logického vyznění nebo některé z nich opomenul.

Pokud ale hodnocení soudu vyznělo pouze jinak, než by si představoval státní zástupce, ale dává nějaký smysl, tak nemůžeme dovolání účinně podat.

Pokud podnět podřízených státních zástupců nepřijde, zvažoval byste i tak, že se sám na tuto kauzu a rozsudky v ní podíváte?

U tak významné kauzy to nemohu vyloučit. Co však naprosto jednoznačně mohu vyloučit, je, že bych se pokoušel podat dovolání z důvodů mediálního či politického tlaku. Tedy že bych vybočil z mezí, které mi stanovuje zákon. Dovolání posuzujeme velmi přísně, i podle judikatury Nejvyššího soudu.

Byl jste seznámen s důvody, pro které Šaroch podal odvolání proti zproštění Babiše?

Určitě nám to bylo zasláno na vědomí, ale znám to spíše z mediálního prostoru. Situace tam je velmi komplikovaná právě s ohledem na hodnocení důkazů. Těch, které svědčí ve prospěch a které v neprospěch obžalovaného. Každopádně pokud vím, doktor Šaroch neměl žádný závazný pokyn, aby odvolání podával.

Myslím si, že se toho úkolu zhostil dobře, protože ač byl hned po vyhlášení zprošťujícího rozsudku všemi komentátory a kritiky peskován za to, že odvedl špatnou práci, podle mě je to odvolání zcela relevantní. Neříkám, že je správné a že výsledek bude ve smyslu toho odvolání, to si netroufám predikovat. Ale není to odvolání, které by bylo podáno jen proto, aby se podalo.

Jste s ním tedy srozuměn a souhlasíte?

Ano. Myslím si, že je to kvalifikované podání.

Jak vnímáte vládou schválený návrh zákona o státním zastupitelství?

Hlavním důvodem, proč byl zpracován a posuzován vládou, bylo zavedení funkčních období vedoucích státních zástupců a výběrových řízení na místa vedoucích státních zástupců. Zavádí to jejich transparentnější výběr a pak také upevňuje jejich pozici v tom, že po dobu sedmiletého mandátu by z funkce nemohli být odvoláni jinak než v kárném řízení. Tuto hlavní nosnou myšlenku se do návrhu podařilo zakomponovat a nevzbudila žádné větší diskuse.

Návrh by měl i nově zavést důvody pro odvolání vedoucího státního zástupce, ne?

Ano, dosud takové důvody v zákoně nebyly. V praxi jsme se proto setkávali s velkými obtížemi při odvolávání vedoucích státních zástupců, protože procedura nebyla nijak upravena. Při následném přezkumném řízení soudem byla rozhodnutí ministra o jejich odvolání často rušena. Stávaly se absurdní věci, že jsme tady měli dva vedoucí státní zástupce v jednom kraji či okrese.

Vládou schválená verze zákona vzbudila také řadu kritických reakcí včetně té vaší či od pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové, která ji dokonce označila za nesystémovou a nekoncepční.

Největší polemiku vzbudilo postavení nejvyššího státního zástupce a možnost jeho odvolání, kde je systém dvoukolejný. Může být stejně jako všichni vedoucí státní zástupci odvolán na návrh ministra spravedlnosti v kárném řízení, ale současně může být rovněž na návrh ministra odvolán i vládou.

Oceňujeme, že v návrhu zákona jsou nově uvedeny důvody, pro které může být odvolán. Protože původní úprava byla stejná jako ta současná, kdy může být nejvyšší státní zástupce kdykoli odvolán bez udání důvodu. Přesto v tom vidíme trochu systémový problém, protože jsou tady hned dvě možnosti, jak ho odvolat.

Zásadně to však nerozporujeme, protože naše požadavky a argumenty, že by měl být odvoláván z konkrétních důvodů, které mohou být následně přezkoumatelné Nejvyšším správním soudem, jsou v zákoně obsaženy.

Původně vám v návrhu vadily tři různé body, které pro vás byly neakceptovatelné. Jak je to nyní?

Všechny tři se týkaly právě postavení nejvyššího státního zástupce. Nejdůležitější z nich, což byly důvody pro jeho odvolání, byl do jisté míry napraven, ne úplně systémově, ale principiálně ho nějak nezpochybňujeme.

Zůstaly tam pak dva problematické body. Tedy že by nejvyšším státním zástupcem mohl být jmenován nejen kariérní státní zástupce, ale i soudce a také advokát s dlouholetou praxí. To se nám nelíbilo. Jednak protože by do navýsost odborné funkce s řadou osobních oprávnění mohl nastoupit člověk bez jakékoli předchozí zkušenosti ve státním zastupitelství. Namítala to i Legislativní rada vlády a také protikorupční rada vlády a další, v podstatě všechny odborné instituce.

Tady jsme ale zaznamenali určitý posun, protože pokud vím, tak vláda nakonec schválila úpravu, podle níž by se skutečně nejvyšším státním zástupcem mohl stát i soudce či advokát s předchozí právní praxí nejméně deseti let, ale současně se šestiletou praxí ve státním zastupitelství. To už je podmínka, která odpovídá našim představám.

Nechceme být hermeticky uzavřeni a odmítám, že je naše soustava zapouzdřená. Umožňujeme prostupnost profesí, otevíráme výběrová řízení na různé pozice ve státních zastupitelstvích. Například teď jsem přibíral na Nejvyšší státní zastupitelství dva mladé kolegy, kteří nebyli státními zástupci. Ve výběrovém řízení prokázali vynikající schopnosti a kvalifikované znalosti pro požadovanou specializaci.

Takže na výklady o tom, že jsme uzavření, jsem trochu alergický. Ale začínat s prostupností zrovna u pozice nejvyššího státního zástupce mi nepřijde vhodné.

Vítáte alespoň podmínku předchozí šestileté praxe ve vaší soustavě?

Vítám, protože alespoň jakási doba právní praxe ve státním zastupitelství je důležitá, aby se člověk mohl seznámit s jeho chodem, uspořádáním, systémem kontrol i vnitřními předpisy.

Tato podmínka ale omezuje možnost zájemců z řad lidí mimo státní zastupitelství stát se nejvyšším žalobcem. Těch, kteří v minulosti pracovali jako státní zástupci a nyní jsou třeba v advokacii anebo soudci, zase tak moc není.

Nepředpokládáme, že bychom nějakou právní úpravou znemožnili ucházet se o tu pozici všem, o kterých si to nepřejeme. Takovou ambici nemáme. Jen jsme nechtěli otevřít bránu každému, kdo jde okolo.

Druhý sporný bod je tedy také vyřešen. Zůstává třetí, kterým je délka mandátu nejvyššího státního zástupce. Tam je to zatím z vašeho pohledu špatně?

Tam zůstalo sedm let, zatímco my jsme navrhovali deset. Vidíme v tom zase nesystémovost, protože sedmiletý mandát mají všichni vedoucí státní zástupci, ale s možností opakovat ho, ti okresní vícekrát. Nejvyšší státní zástupce tu možnost mít nebude, což ani nechceme, protože si nemyslíme, že by bylo vhodné, aby se o tento vrcholný post ucházel znovu. Pak by značnou část své energie ke konci prvního mandátu mohl věnovat otázce, jak se má chovat, aby mohl být opět jmenován. Takže čistě z těchto systémových důvodů chceme, aby hlava soustavy měla mandát delší než všichni vedoucí státní zástupci, ale na rozdíl od nich neopakovatelný.

Proto těch deset let?

Ano. Tam se chceme přiblížit postavení předsedů nejvyšších soudů, kteří mají desetiletý mandát.

Je ještě šance již vládou schválenou verzi se sedmiletým mandátem změnit v parlamentu?

Myslím, že ano. Pevně doufám, že nedojde ke změně předchozích dvou bodů, ale nepochybně dojít může. Domnívám se, že diskuse bude poměrně bouřlivá. Nemám ale představu, jaké je v tomto ohledu rozložení politických sil, protože půjde o ryze politické rozhodnutí. Předpokládám, že největší slovo bude mít ODS, protože náš gesční ministr je z této strany. Jak to bude s ostatními, to skutečně nevím.

Mluvil jste o tom v posledních dnech s ministrem Blažkem?

Po jednání vlády, na kterém minulý týden návrh zákona schválila, nikoli. Mluvíme o tom průběžně, on vychází z politických debat a z toho, na čem se už dříve dohodli předsedové poslaneckých klubů. Ale věřím, že jednání budou ještě vedena na úrovni Sněmovny.

Co říkáte na to, že vláda, která si zřídí vlastní poradní orgány typu legislativní i protikorupční rady, následně nevyslyší jejich námitky?

Neosobuji si právo na jediný správný názor a nechci být nařčen, že diktuju, jak má vypadat zákon. Rozhodně odmítám tvrzení, která tady zaznívala, že si státní zástupci píšou zákon pro sebe. Respektuji, že zákon vytváří ministr spravedlnosti, že jde pak do vlády, do politických debat a do Sněmovny.

Pouze k tomu nahlas říkám své připomínky a výhrady, které opakuji minimálně rok. Že naše argumenty nejsou úplně nereálné a nicotné, nasvědčuje i závěr debaty v Legislativní radě vlády i v té protikorupční, což jsou velmi kvalifikované, respektované a vysoce odborné orgány. Jejich názory jsou stejné jako ty naše. Nemohu komentovat, proč vláda závěry těchto odborných orgánů nerespektovala.

Pokud zákon zůstane ve stejném znění, v jakém je dosud, jak to bude s délkou vašeho mandátu?

V přechodných ustanoveních bylo, že délka mandátu vedoucího i nejvyššího státního zástupce se počítá od okamžiku, kdy funkci začal fakticky vykonávat. Takže mám dva roky za sebou. Je však důležité říci, že spor o délku mandátu nevedu kvůli sobě, ale pro své nástupce.

Když zákon projde v nynější variantě, přemýšlel jste, že byste to neakceptoval a nabídl svou funkci?

O takto zásadním kroku bych uvažoval v případě, že by tam byly body, které systémově zeslabují nezávislost státního zastupitelství jako celku. A délka mandátu sama o sobě nemá žádný zásadní dopad na nezávislost nejvyššího státního zástupce. Jde spíše o otázku stability.