Střelba do vlastních řad. Zůstáváme u líbivých gest a špatně komunikujeme, přiznávají vládní poslanci

Opozice vládě vyčítá, že je nekompetentní, neakceschopná, špatně komunikuje a neplní sliby. Už třikrát se jí pokusila vyslovit nedůvěru, kabinet to ale vždy ustál. Naposledy ve středu v noci.

Podle průzkumů je kabinet nejméně oblíbený od dob vlády Petra Nečase. Vládním stranám ubývají voliči a věří jim čím dál méně lidí.

I když zástupci koalice často tvrdí, že průzkumy neodpovídají realitě a v polovině volebního období je normální nebýt oblíbení, některé chyby přiznávají.

Asi nejhůř poslanci hodnotí komunikaci. „Bohužel až příliš často zůstáváme u líbivých provolání a gest, ale praktická rovina už nám uniká,“ uvedl například poslanec TOP 09 Ondřej Kolář.

„Rezervy vidím stále v komunikaci kroků vlády vůči občanům. Mnoho věcí se daří a je škoda, že úspěchy nejsou dostatečně vysvětlovány. Pak bují dezinformace,“ upozornil první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.

„Právem za to sklízíme kritiku, přestože kroky vlády chválí nejrůznější ekonomové či orgány,“ přidala se jeho stranická kolegyně Pavla Pivoňka Vaňková.

Podle Evy Decroix (ODS) se pětikoalici nedaří se vysvětlit, že „síla tkví ve spojování, ne v rozdělování“.

Místopředsedkyně Sněmovny za STAN Věra Kovářová si zase vyčítá, že pět stran ve vládě nezvládá mluvit „jedním hlasem“. Podle ní se to ukázalo například při přijímání konsolidačního balíčku.

„Každá strana ventilovala své názory a výsledkem byl zmatek, lidé nedostali jasné a srozumitelné informace. Což přispělo k tomu, že nejsou spokojeni s politickou situací, trápí je obavy z budoucnosti a mají takříkajíc ‚blbou náladu‘. Tuto komunikaci musíme zlepšit,“ apelovala.

Další poslanci jmenovali konkrétní věci, a to například, že se veřejnosti „nedaří dostatečně vysvětlit“ rozsah problému strukturálního deficitu, proč je stabilizace veřejných rozpočtů důležitá nebo účel konsolidačního balíčku.

Také prý špatně komunikují, že „stát jenom nezvyšuje příjmy, ale dokáže i snížit výdaje“.

Se špatnou komunikací podle nich souvisí i dezinformace, se kterými se koalici nedaří bojovat. „Lži a překrucované informace se šíří jako lavina a vláda toto opravdu ještě neumí,“ kritizoval vlastní řady Josef Flek (STAN).

„Slovenský scénář budiž nám varováním. Dezinformace polarizují společnost a jsou využívány jako nástroj k destabilizaci společnosti. Víme, že v tom je aktivní Rusko, takže proti tomu se musíme vymezit,“ zdůraznil i lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Bartošek.

Především zástupci ODS tlačí i na striktnější reformy veřejných financí. „Osobně bych byl důslednější. Ale ODS nevládne sama, a tak je třeba se smířit s kompromisem,“ uvedl například Pavel Kašník.

Jeho stranický kolega a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček by zase ocenil „rychlejší tempo konsolidace veřejných financí“, než přináší konsolidační balíček.

„A preferoval bych vyšší podíl konsolidace na výdajové straně rozpočtu oproti straně příjmové,“ zdůraznil. Přemýšlet nad tím, jak ekonomiku výrazně popostrčit kupředu, je ale potřeba i podle předsedy klubu TOP 09 Jana Jakoba.

Podle šéfa poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka se nepovedlo to, že v době krize byli málo solidární a málo platili oligarchové v potravinářství a energetice. „Ti na úkor občanů rekordně zbohatli,“ kroutil hlavou.

Jeho stranická kolegyně s místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová si v souvislosti s tím vyčítá prosazení windfall tax až pro rok 2023.

„Jako Piráti jsme na dani z mimořádných zisků trvali už pro rok 2022, kdy reálně mimořádné zisky kvůli válce a zdražování vznikaly. Návrh neměl podporu v koalici ani v opozici a bylo nám ministrem financí a premiérem řečeno, že se daň za rok 2022 vybere jen jako záloha,“ popsala.

„Chtěli jsme, aby to opatření bylo co nejúčinnější a pomohlo lidem co nejvíce bez dalšího zadlužování státní kasy,“ dodala.

Poslanec TOP 09 Michal Zuna upozornil na častá dlouhá noční jednání Sněmovny. „Jako nevydařenou vnímám určitou neefektivitu jednání způsobenou zneužíváním obstrukčních nástrojů ze strany opozice. Neumíme si s tím poradit,“ kritizoval.

Další zákonodárci si vyčítají ale i to, že se jim nedaří naplnit programové sliby.

„Na čem musíme jako stát bezpodmínečně zapracovat, je podpora dostupného bydlení. Částečně pomůže dotační program Oprav dům po babičce, ale jsem přesvědčen, že stát musí začít podporovat výstavbu nájemního bydlení pro běžné lidi, kteří na to dnes vůbec nemají,“ zdůraznil lidovec Jiří Horák.

Podle Fleka (STAN) je „velmi nedostatečná“ především podpora bydlení mladých. „To si jako mladý poslanec vyčítám asi nejvíce,“ přiznal.

Matěj Ondřej Havel z TOP 09 jmenoval jako „minus“, že se koalici zatím nepovedlo prosadit korespondenční volbu. Tu zatím Sněmovna ani neotevřela na plénu, protože i u ní hrozí dlouhé obstrukce opozice.

„Trápí mě, že ještě není vysoutěžená a připravená digitalizace stavebního řízení. Ale chápu, že tam je více vlivů,“ uvedl další konkrétní bod z programu Jiří Havránek (ODS).

Jeho stranický kolega Karel Haas zase své pětikoalici vyčítá, že se zatím nepodařilo „výrazně k lepšímu změnit ve smyslu zásadního zpružnění a podstatně větší flexibility“ dva ochranářské zákony, které jsou podle něj dlouhodobou brzdou rozvoje Česka. Těmi má být zákoník práce a zákon o státní službě.

Poslanci mají ale i několik bodů, které se vládní koalici podle nich za dva roky povedly. Jako jeden z nejčastějších bodů jmenovali konsolidační balíček, který minulý týden schválila Sněmovna. Nyní míří do Senátu.

„Určitě nám opatření v balíčku nedělají radost, ale bylo to naprosto nezbytné. Po minulých vládách byly veřejné finance tak rozvrácené, že jsme se řítili nekontrolovaně do dluhové brzdy,“ vysvětlil Kašník. Podle Jakoba je to „krok kupředu“ pro stav českých financí.

Obecně v ekonomické rovině oceňují například zrušení EET.

„A schválení dvou antibyrokratických balíčků. A to včetně zvýšení limitu obratu rozhodného pro registraci k DPH na 2 miliony korun, což sníží administrativní zátěž menším podnikatelům,“ upozornil například Skopeček. Další poslanci obecně zmiňují stabilizaci veřejných rozpočtů.

„Také se nám podařilo nesklouznout v této nelehké době k populistickým krokům a rozdávání peněz na dluh,“ přidala k plusům Pivoňka Vaňková.

Další oblastí, kde se podle zákonodárců pětikoalici daří, je zahraniční politika.

„Reakce na Ukrajinu a předsednictví EU, kde na sebe můžeme být hrdí a ostatní země nás zase berou jako solidního partnera,“ jmenoval Michálek. „Vládě se podařilo otočit kormidlo naší zahraniční politiky zpátky na Západ,“ ocenil Kolář.

Vláda si podle nich dokázala poradit i s válkou na Ukrajině a jejími důsledky. „Zvládli jsme uprchlickou krizi i její ekonomické dopady,“ podotkl Havránek. Další poslanci oceňovali rovněž začlenění ukrajinských uprchlíků, z čehož podle nich těží i česká ekonomika a firmy.

Jmenovali ale i úspěchy v obraně. „Poprvé v historii České republiky plníme spojenecký závazek vůči NATO, navýšili jsme výdaje na obranu na 2 % HDP ročně a vláda rozhodla o naprosto strategických obranných projektech, jako je pořízení nadzvukových letadel F35, nových bojových vozidel pěchoty nebo samohybných houfnic,“ uvedl Haas z ODS.

Flek poukázal i na zapojení českého průmyslu a na podpis obranné smlouvy s USA. Dalším důležitým bodem je podle zákonodárců oblast energetiky.

„Zajištění plynových zásobníků a navrácení plynové přenosové soustavy do rukou českého státu, posun tendru na Dukovany a zajištění naší nezávislosti na Rusku v otázce plynu a jaderného paliva,“ zdůraznil například Vlček.

Podle Richterové je důležité i navýšení rodičovského příspěvku z 300 na 350 tisíc korun, Bartošek zase jmenoval příspěvek 500 korun za vychované dítě. „Narovnali jsme důchody u žen,“ podotkl.

Další poslanci poukázali například na řešení společensky citlivých témat, jako jsou domácí a sexualizované násilí nebo narovnání práv stejnopohlavních párů.

„Máme odvahu to řešit. V těchto oblastech došlo k zásadnímu posunu i v uvažování jednotlivých poslanců, a jsme tak dosud nejblíže k narovnání práv v českých domácnostech,“ upozornil Zuna.