Středula: Vládní balíček zvýší inflaci a ještě víc poškodí rodiny

Proč odbory kritizují balíček i zákon o konsolidaci veřejných financí?

Nám se vůbec nelíbí, považujeme ho za špatný. Připomíná pohádku, v níž pejsek s kočičkou pekli dort. Z nějakých surovin to poskládali dohromady, ale nevypadá to dobře, nevoní to, nechutná to, je to nepoživatelné.

Proto jsme předložili naši vlastní představu, která se tolik nedotýká zaměstnanců a důchodců a jejich rodin. Jsme přesvědčeni, že by mohla snížit schodek veřejných financí zhruba o 150 miliard korun. Myslím si, že to je daleko ambicióznější než návrh vlády na nějakých 90 miliard, kde navíc ještě zčásti nejsou známy detaily.

Teď mluvíte o čem?

O 54 miliardách týkajících se zrušení nebo zkrácení dotací. Tam není dodnes rozkryto, čeho konkrétně se to týká a jaké to bude mít dopady. Když někde vezmete padesát miliard korun, tak to musí mít dopad na ekonomiku, a ne malý.

Dokonce se obávám, že v některých případech to bude cenotvorné. To znamená nad inflaci vyvolanou plánovanými změnami v dani z přidané hodnoty, zvýšením spotřebních daní nebo ceny dálniční známky. Podle našeho soudu toho ještě může být více.

Odhadli jsme, že se vládní balíček promítne do inflace ve výši tří a půl procentního bodu, takže bude příští rok inflace šest procent. Ale vzhledem k těm dalším věcem to mohou být ještě další procenta navíc.

Nelíbí se vám už samotný proces přípravy balíčku…

Je z našeho pohledu velmi špatný. Vláda sice hovoří o dialogu, ale vlastně je to pouze monolog. Nejdříve balíček bez diskusí zveřejnila, a to ještě ne dostatečně. Poté řekla, že bude dostatek času na připomínkování. Ale to nakonec nebyla pravda, protože připomínkové řízení bylo zkráceno na pouhých pět pracovních dnů. Přitom se jedná o obsáhlý materiál.

Takže nám vadí neochota komunikovat a hledat společné řešení. Prosazuje se pouze to koaliční, které je v řadě oblastí velmi špatné.

Vymezovali jste se třeba vůči rušení daňových benefitů, například školkovného. Kritizujete i zavedení nemocenského pojištění a změny v dani z přidané hodnoty.

Vláda předpokládá, že změny v DPH přinesou zvýšení deficitu veřejných rozpočtů. Je to dokonce v samotném materiálu ministerstva financí kvantifikováno na 4,1 miliardy korun.

Druhá věc je, že u jakékoliv manipulace s DPH je zpravidla výsledek následující: když se snižuje DPH, tak se nesníží cena, ale zvýší se marže obchodníků. Když se zvyšuje DPH, tak se cena zvýší víc, než je to technické zvýšení DPH.

Jako špatný příklad reformy jste zmiňoval zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent s tím, že to podle firem nepřinese výsledek. Ale tady bych od odborů očekával, že toto opatření budou hájit. Často kritizujete odliv dividend mimo Česko.

Tady je potřeba, abyste si poslechl celý ten příběh. Nejen tu část, která se týká navýšení sazby o dva procentní body. Jedná se o to, že když manipulujete s daňovou sazbou a neuděláte nic se základem daně, nic se nestane. Bude sice vyšší sazba, ale skutečně vybraná daň se nepohne.

Zaměstnavatelé to řekli velmi férově: vy si tam plánujete přínos dvacet miliard, ale ten nebude. Dopadnete jako s wind fall tax. Ale když se podíváte do základu daně a tam to změníte, bude to jiná situace. Na to však vláda nemá vůbec žádnou ambici.

Takže to sice vypadá, jako že bude větší daňový výnos, ale ten nebude, protože firmy budou daňově optimalizovat. A to daly najevo. Jestli to vláda nechce poslouchat, pak budeme zase mít stejný výsledek. Sice budeme mít vyšší daňovou sazbu, ale to vůbec neznamená, že bude vyšší výběr daní.

U zaměstnance, když dáte vyšší daňovou sazbu, automaticky zaplatí vyšší daň, protože se mu to okamžitě promítne v měsíční mzdě. Ale u firmy je to jiné. Tam se daňově optimalizuje opravdu velkou rychlostí. Vypadá to, jako by tomu vláda nerozuměla nebo to dělala jen naoko. Ve skutečnosti to nebude mít žádný daňový přínos.

Podle vás si zahraniční vlastníci vyvádějí stejnou sumu mimo Českou republiku nejenom prostřednictvím dividend, ale vnitropodnikovými přesuny. Jak se to dělá?

Ty metody jsou různé. Je to za nespecifikované služby, dceřiné společnosti různě participují na finálním produktu. Přičemž, samozřejmě, cena práce v České republice proti mateřským zemím, ze kterých firmy přicházejí, bývá třeba třetinová. Ziskovost v Česku proti ziskovosti třeba v Německu je o dvacet procentních bodů vyšší. To je prostě nevídané.

A my místo toho, abychom si na to posvítili a hledali možné zdroje pro příjem veřejných rozpočtů, přenášíme zátěž na ty, kteří peníze nemají.

Projednávali jsme to před časem s Českou národní bankou. Zpětná vazba od tehdejších členů bankovní rady byla, že ta částka je stejná jako u dividend. A tehdy byly dividendové toky někde kolem 600 miliard korun. To znamená, že se z České republiky vyvádí obrovské množství peněz.

A jak zde ty peníze udržet?

To je otázka mzdová, například minimální mzdy. Je to otázka velmi přísného dohledu nad daňovými manipulacemi. To znamená zpřísnit zákony, ale taky samozřejmě zvýšit efektivitu speciálního finančního úřadu.

Na konci května byl deficit státního rozpočtu 271,4 miliardy, přičemž na letošek je plánovaných 295 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto chystá další balíček pro letošní rok, kde chce ušetřit 20 miliard. Někteří ministři byli překvapení, jiní naopak říkali, že to Stanjura avizoval. Mluvil o tom s vámi na tripartitě nebo jinde?

Nemluvil s námi na toto téma vůbec, sociální dialog v této věci nefunguje. Navíc je naprosto zřejmé, že vláda nerozumí veřejným financím. My jsme už na podzim při přípravě státního rozpočtu varovali, že je nerealistický, některé položky tam nebyly vůbec zahrnuty – valorizace penzí a podobně. Málokdo nám tehdy věřil.

Otázkou vůbec je, jak ty deficity budou pokračovat, protože na příští rok jsou další výdaje, které jsou vyšší. Vláda totiž v lednu odsouhlasila zvýšení prostředků na obranu na dvě procenta HDP, což je šedesát nebo sedmdesát miliard navíc, které bude muset státní rozpočet v příštím roce vydat. Takže musí snížit výdaje a ještě počítat se sedmdesáti miliardami navíc na obranu. Kde se ty peníze ušetří? To by mě tedy zajímalo.

Vláda v návrhu rozpočtu na příští rok říká, že se deset procent odebere vědě a výzkumu. To znamená, že jde proti tomu, o čem všichni říkáme, že tudy chceme do budoucna jít. Dále se počítá se snížením objemu platů zaměstnancům státu o čtyři procenta, což znamená snížení spotřeby. Ta už se snižuje takovou měrou, jakou nemají země kolem nás.

Tyto návrhy Českou republiku likvidují, a jestli si to vláda neuvědomuje, tak máme problém ještě daleko větší, než se v této chvíli zdá.

Kde je příčina dosavadních schodků?

Na straně politiků. Ti v minulém a současném funkčním období doslova vyhodili oknem částku kolem tří set miliard korun. My to odhadujeme na 320 miliard korun. V minulém funkčním období to bylo 260 miliard, kdy došlo ke krácení příjmů státu prostřednictvím snižování daní, což je podle našeho soudu neodůvodnitelné.

A stejně to udělala současná vláda, která na konci loňského roku snížila příjmy o dalších přibližně 55 miliard korun prostřednictvím daňových změn. A teď se tváří všelijak, že ty peníze nejsou. ODS se podílela na obou těch snižováních, takže má obrovskou zodpovědnost za problémy, které tady jsou.

Ještě před pěti lety jsme měli deficity 30 až 40 miliard a říkalo se, jaká je to katastrofa. Nyní máme deficity desetinásobné a vláda, místo aby ty peníze hledala, pokračovala v dalším vyhazování. To byl ten daňový balíček na konci roku.

Máme ale dlouho vysokou inflaci…

Kdyby vláda inflaci řešila na počátku, tak jsme v současné situaci nemuseli být. Protože pokud kvůli ní musíte třeba valorizovat penze, tak se to samozřejmě projeví na výdajích státu.

My jsme vládě loni v lednu doporučili, ať použije zákon o cenách a začne regulovat marže. Technicky se to jmenuje věcné usměrňování cen. To neznamená zastropování cen, ale řízení toho, aby marže nepřekračovaly nějakou únosnou mez.

To bylo v lednu 2022, kdy ještě ani nebyla válka, ale my už jsme měli dost vysokou inflaci. Vláda s tím skutečně nic neudělala.

Kvůli inflaci a cenám energií ale začala víc klást důraz na sociální dávky, třeba na příspěvek na bydlení. Slyšel jsem vás kritizovat výzvy, aby se lidé nestyděli o dávky požádat. Co vám na tom vadí? Mnoho lidí má na dávky nárok a nejde si pro ně, i když by jim pomohly.

To bylo ale v jiném kontextu. Přece když poctivě pracujete, měl byste mít takový příjem, abyste si pro žádné dávky chodit nemusel. A místo toho, abychom řešili tento problém, tak propagujeme sociální dávky?

Neměli bychom řešit, že tady mají lidé nízké mzdy a že to nestačí k normálnímu životu? Jak je možné, že v České republice lidé jezdí nakupovat levnější potraviny do zahraničí včetně Německa, kde jsou ale trojnásobné příjmy? Není tady něco v nepořádku?

Vláda místo příčiny řeší následek. To není nic proti tomu, aby lidé dostávali dávky, které vláda navíc často ani nevalorizovala. Třeba rodičovský příspěvek. My jsme jim už loni v dubnu říkali, že to mají udělat. A to byla čtrnáctiprocentní inflace. Teď to vypadá, jako že dělají dobrodiní, když chtějí rodičovský příspěvek valorizovat, ale to měli udělat před rokem, protože ty rodiny nemají peníze.

Může mít vláda vliv na mzdovou politiku firem?

Jednoznačně ano, prostřednictvím minimální mzdy a zaručené úrovně mezd. Nic nebrání tomu, aby je zvýšila. Ale ona místo toho zaručené mzdy zmrazila. A minimální mzda 17 300 korun neodpovídá inflaci, to by musela být daleko vyšší.

My navrhujeme, aby byla minimální mzda od ledna 19 500 korun, a zatím nemáme od vlády žádnou zprávu. Přitom tady máme evropskou směrnici, kterou máme realizovat a která doporučuje, aby byla minimální mzda na úrovni poloviny průměrné mzdy. To znamená, že už dnes by musela být 21 tisíc korun měsíčně.

V souvislosti s vládním balíčkem jste připravili vlastní propočet jeho dopadů na rodiny. Ale měli jste tam třeba chybu ve školkovném. Stojíte si za těmi propočty?

To byla jediná věc, která nám unikla. To byla chyba. Při rychlém zkoumání jsme vzali údaj, který byl napsán v materiálu ministerstva financí. Takže ten náš aktualizovaný propočet je o 13 tisíc korun nižší. Toť vše. Jinak všechna čísla perfektně sedí.

A bohužel ten dopad je velký, zhruba patnáct procent na rodinu. Na rodinu, pro kterou jsme to propočetli, tedy oba rodiče s průměrným výdělkem každý 42 tisíc korun hrubého a s jedním malým dítětem, je to až 150 tisíc korun ročně.

Občas zazní hlas, abyste vyhlásili generální stávku. Ale šli by do ní lidé a změnila by něco?

To je samozřejmě na lidech, jestli by šli. My říkáme, že chceme sociální dialog. Vyhlásili jsme stávkovou pohotovost, ustavili jsme celostátní stávkový výbor. Ty věci jsou v běhu. Je na vládě, jak se zachová. To je všechno už její zodpovědnost. Jestliže vláda s námi vůbec nemluvila a nemluví, tak to prostě není dobrá situace.

Vláda říkala, že sice připomínkové řízení u balíčku bylo krátké, ale že se dají ještě nějaké věci změnit ve Sněmovně. Předpokládáte, že to udělá?

To je dobrá otázka, ale ne na mě. Záleží na tom, jakým způsobem k tomu chce přistoupit vláda, jestli chce skutečně napravit chyby, které v něm jsou. Nemluvím ale o drobných technických chybách a úpravách. V úterý máme jednání s koaličními lídry a uvidíme, co nám řeknou. Zatím vládní koalice mluvila o tom, že žádné zásadní změny udělat nechce, a z toho zatím nikdo neustoupil.

A co když neustoupí? Zatím jste ohlásili, že zvažujete dát na vládu podnět k inspekci práce. Ale co dál?

To se domluvíme s kolegy z odborových svazů.

Nesníží razanci případných protestů to, že začíná léto, kdy veřejný život utichá?

Myslím si, že ta největší razance je v něčem jiném. Vůbec není v tom, jestli teď bude, nebo nebude nějaká akce, nýbrž v tom, jak se vláda chová k lidem. A ti nemají krátkodobou paměť. Mají velmi dlouhodobou paměť a budou si pamatovat, kdo se k nim chová arogantně. To se zohlední ve volbách. A ty se blíží.