Středula: Vláda nemá v pořádku veřejné finance a viní z toho nepřímo důchodce

Ministerstvo sociálních věcí přichystalo návrh zákona o důchodovém pojištění, který výrazně snižuje mimořádnou červnovou valorizaci penzí. Co vám na něm vadí?

Předně nám vadí to, že jsme návrh novely dostali ve čtvrtek s tím, že máme připomínky zaslat do pátku. Na jednu stranu jsme ujišťováni, že vláda o reformě povede dialog s odbory a zaměstnavateli, na druhou stranu dostaneme na připomínky nějakých 24 hodin s tím, že to v pondělí vláda bude schvalovat. Tak nevypadá sociální dialog.

Samotný návrh považujeme za extrémně špatný, protože si myslíme, že by k takovéto manipulaci nemělo dojít. Inflace na důchodce samozřejmě působí, a jestliže je penze jejich jediný zdroj příjmů, tak se jim sníží kupní síla. Což bude mít samozřejmě dopad nejenom na ně, ale i na českou ekonomiku, spotřebu v ekonomice, a to považuji za vážnou věc.

Odbory naznačily, že návrh je protiústavní. Proč?

Protože současný stav je jiný. Současný zákon říká, že mají být penze navýšeny v průměru o 1770 korun a ne o 750, jak navrhuje vláda. To je mimo jiné proti legitimnímu očekávání penzistů. Vláda nemá v pořádku veřejné finance a viní z toho nepřímým způsobem právě důchodce. A my pro to nevidíme žádný důvod. Zákon vznikl proto, že chrání jejich příjmy.

Podle vlády je potřeba snížit schodky důchodového účtu, a právě proto je nutná důchodová reforma včetně širší změny valorizačních pravidel a navýšení věku pro odchod do penze. Nemá pravdu? Není pro to vhodný čas?

Myslíme si, že teď ne. Do Česka přišlo obrovské množství lidí z vnějšku, kteří mění situaci na trhu práce. A ještě se dá očekávat, že přijdou další. Máme tady skoro milion cizinců, takže z tohoto pohledu to jsou nové věci, které podle našeho soudu změní pohled na důchodový systém a na potřebnost, respektive nepotřebnost takovýchto tlaků na důchodový systém.

A potom je tu otázka financování. Protože jestli ho chceme skutečně dělat férově, tak se v tom případě podívejme i na to, že země v Evropě financují důchody nejenom z pojištění, ale taky z daňových výnosů. A to si myslíme, že je důvod pro otevření debaty, jak to vypadá s českými daněmi, jak se na nich jednotlivé skupiny podílejí.

Pokud jde o věk odchodu do důchodu a jeho zvýšení, postrádáme například analýzu toho, jaké to bude mít dopady na zdraví těchto lidí a zda to budou vůbec zvládat, analýzu dopadů na nemocenské a úrazové pojištění.

Odbory tvrdí, že je potřeba stabilizovat první průběhový pilíř, z nějž se vyplácejí státní penze, a reformovat penzijní připojištění. Můžete to upřesnit?

Nejlepší stabilizací je v tomto případě růst mezd a platů, protože z těch se to odvádí. Rozhodně by se nemělo snižovat sociální pojištění. Mělo by se tak zrušit jeho snížení u částečných úvazků, ke kterému teď došlo, protože to znamená výpadek skoro deseti miliard korun.

A samozřejmě by se měla otevřít debata na téma daňové reformy, protože ta je klíčem. Tady se účelově říká, že vláda ke svým krokům sahá, aby snížila deficit. Ale vláda, nebo aspoň některé vládní strany, jej způsobily třeba zásahem do superhrubé mzdy a snížením majetkových daní. Teď vláda připravila veřejné rozpočty o dalších 60 miliard, takže to jsou obrovské částky.

V roce 2019 jsme měli deficity jenom 30 nebo 40 miliard a debatovalo se o tom, jak zadlužujeme generace. A najednou tady máme deficity desetinásobné a místo toho, aby se to zlepšovalo, situace se ještě zhoršuje. Takže podle našeho soudu by se měla zaprvé řešit otázka veřejných rozpočtů. A teprve potom debatovat o tom, jak budou vypadat důchody a jak budou financovány.

Jak jste došel k výpadku 60 miliard, které zmiňujete?

To byla kombinace více věcí. To nebylo jen snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatele pro krátké úvazky, ale bylo to taky zvýšení limitu paušální daně pro osoby samostatně výdělečně činné na dva miliony a podobně.