Hlavní obsah

Středula: Škrtané peníze budou lidem a firmám chybět

Vládou chystané snížení plánovaného schodku státního rozpočtu o osmdesát miliard korun bude znamenat to, že budou chybět peníze lidem, firmám a také v ekonomice, řekl Právu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Foto: Foto PRÁVO – Milan Malíček

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Článek

Podle vašich vyjádření to vypadá, že mezi odbory a vládou panuje napjatá atmosféra. Proč?

Pokud vláda učinila některé kroky, například to, že vstoupila do rozpočtového provizoria, a pokud to chce projednat s odbory a zaměstnavateli na tripartitě, tak je potřeba, aby k tomu dodala všechny materiály. Vláda to pravděpodobně nemá sama spočítáno, což je podle mého důvod, proč se tripartita nakonec přesunula na následující týden. Takže je zcela pochopitelné, že naše nervozita, která začala rozhodnutím vlády o nepřidání velké skupině veřejných zaměstnanců, roste.

Neustále se lpí na tom, že se má něco snížit, ale je nutno si uvědomit, že ty částky někde v ekonomice budou scházet

Takže se zvyšuje napětí kvůli nedostatku komunikace a zmrazení platů části zaměstnanců ve veřejném sektoru?

To je i kvůli celé řadě dalších věcí. Nadále pokračuje covidová situace a členové vlády přicházejí s různými nápady typu snížení objemu platů. Varovali jsme, že situace není taková, jak si naivně v době volební kampaně myslel současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Neustále se lpí na tom, že se má něco snížit, v případě deficitu rozpočtu o desítky miliard korun. Ale je nutno si uvědomit, že ty částky někde v ekonomice budou scházet. Například při pomoci lidem, firmám či při změně české ekonomiky. To tu nervozitu zvyšuje, protože není žádný podklad, žádný výstup ani komunikace.

Státní rozpočet v provizoriu vykázal v lednu přebytek

Ekonomika

Navrhovali jsme vládě, aby ustavila poradu ekonomických ministrů. Řekla, že to učiní, ale zatím žádná schůzka k té věci nebyla. A je velký otazník, jak vážně to myslí. Neznamená to, že by odbory zlomily hůl nad vládou. Ale vláda dělá své kroky a musí počítat se zákonem akce a reakce.

Zemědělci odvolali středeční protest

Ekonomika

Ministr financí mluvil o tom, že dojde k omezení tabulkových míst státních zaměstnanců. Už vám v tomto směru vláda něco předložila?

Vláda už přece rozhodla, dokonce o zvýšení počtu ministerstev a lidí, kteří tam budou pracovat. Je vidět, že tady něco nesedí. Na jedné straně se zvyšuje počet a na druhé straně se hovoří o snižování. A žádný návrh na zrušení agendy ze strany vládních stran zatím neexistuje. Jsem zvědavý, jak to chtějí promítnout.

Pokud na stávajících lidech, tak se obávám, že v řadě případů může dojít k podhodnocení počtu státních zaměstnanců. A otázka je, do jaké míry jejich povinnosti bude možné zvládnout.

Je zcela jednoznačné, že to dopadne na každého občana

Zmiňoval jste dříve, že by se vláda měla podrobněji podívat na strukturu a složení daní. Jak jste to myslel?

Vláda má v programovém prohlášení, že otevře diskusi na téma daňová soustava. První předpoklad pro to ale je, že se dá v daňové statistice jasně najevo, kdo a v jaké výši se podílí na výběru daní.

Stát poskytuje podnikatelům i občanům nějaké služby, a to třeba i v oblasti vzdělávání, obrany, bezpečnosti. Tyto služby je třeba zvládnout a je na to třeba nějaký objem výběru daní. Tento objem ODS s ANO a SPD hluboce podlomily některými operacemi v covidové době, které neměly s covidem nic společného. Například zrušením superhrubé mzdy a podobně.

Stanjura: Osekáme daňové výjimky, kterými si lidé a firmy snižují odvody

Ekonomika

A v žádném případě se nestaraly o to, jak tento výpadek obrovského rozměru – dvě třetiny současného deficitu – chtějí vyrovnat. Je nutné to kompenzovat. Odpovědná vláda by se na to měla zaměřit.

Máte nějaké propočty, jak dopadne energetická krize a inflace na zaměstnance?

Situace se bude podle všeho zhoršovat, protože dosud se během šesti měsíců třikrát změnila předpověď ministerstva financí k vývoji inflace. Napřed to byla 3,5 procenta, potom šest a nyní je to 8,5 procenta.

Ani ceny energií nejsou těmi posledními, které porostou, protože se propíšou do cen všech služeb a statků, které jsou v ČR poskytovány. Je zcela jednoznačné, že to dopadne na každého občana. Na každého samozřejmě jinak, nejhůře na ty, kdo jsou pod úrovní průměrné mzdy, což jsou dvě třetiny zaměstnanců. Pro některé to může mít fatální důsledky.

Inflace trápí i Slováky. V prosinci byla nejvyšší od konce roku 2004

Ekonomika

Otevírat by se nemělo ale pouze téma růstů cen, ale třeba také toho, jak dosáhneme vyšších příjmů, jak je to s českou příjmovou situací. Proto je také otázka ceny elektrické energie v ČR důležitá, v paritě kupní síly jsme u ní na tom úplně nejhůře z celé EU.

Výběr článků

Načítám