Článek
V první vlně jste nešetřil kritikou na účet vlády. Jak se jí podle vás daří nyní vypořádat nejenom se zdravotní situací, ale také se zasaženou ekonomikou?
Nepříjemně mě překvapilo, že jsme nebyli na druhou vlnu připraveni, jak to z úst politiků mnohdy zaznívalo. A pak stát ani nepřevzal všechno, co bylo v první vlně. Například se snížilo ošetřovné z osmdesáti na sedmdesát procent a omezil se i věk dětí. A dokonce jsme udělali stejnou chybu s pozdním vyhlášením Ústředního krizového štábu a chyběla analýza toho, co se odehrálo, abychom byli připraveni. To se podle mě nestalo a pokud, tak nedostatečně.
Vedle toto je státní rozpočet na příští rok virtuální realita. Propad ekonomiky odhadujeme mezi 420 až 450 miliardami korun. Do předloženého rozpočtu se schodkem 320 miliard korun není započteno ani zrušení superhrubé mzdy nebo otázka odpisů. To může dělat dalších 120 miliard korun, a bez prostředků EU může deficit vyšplhat až na zmiňovaných 450 miliard korun.
Ekonom: Vláda musí začít propouštět ve státní správě
Takže sdílíte názory některých odborníků, že je vláda spoluviníkem současné krize?
V některých oblastech můžu tento názor sdílet, ale myslím si, že na vyhodnocení přijde čas. Koronavirus podle mě zdaleka neukázal všechno, co dovede. Nevytahoval bych vítěznou vlajku jen proto, že čísla trochu klesla. Situace ve zdravotnictví je nesmírně vážná a počty osob, které umírají, jsou nevídané. Skutečně bychom si neměli myslet, že vyhráváme. V Dánsku byla navíc zjištěna mutace koronaviru, a pokud se to nezachytí, tak hrozí, že může být zdrojem nového typu nákazy. Měli bychom být velmi obezřetní, pokračovat v některých opatřeních, a především chránit životy našich občanů.
A myslíte, že se firmám následně podaří vrátit na předkoronavirovou úroveň? Jak jim může stát v tomto pomoci?
Zapomeňme na to, že budou firmy dosahovat výsledků jako před pandemií. To, co teď prožíváme, je nový normál. Únor 2020 už byl a opakovat se nebude. Jde spíše o to, jak postupovat dále. Firmy koronavirus nepřinesly, ten tu zkrátka je. A proto si myslíme, že by měl stát subjektům pomáhat a investovat do jejich ochrany. Ale je pak na manažerech firem, aby se rozhodli, zda budou pokračovat i v těchto podmínkách. Mají plné právo na odchod, a stejně tak má stát právo na to se rozhodnout, jak dlouho bude pomoc trvat.
Drsná slova od šéfa odborů Dufka: Hospod je moc, ať zkrachují
Šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek však šel v těchto úvahách ještě dál. Uvedl, že část restaurací i dalších služeb může klidně zkrachovat, protože je jich tu beztak dost. Jak se díváte na tohle vy?
Hlavně nechci, aby to vyznělo, že jsme kamarádi z vedlejší kanceláře. Je to předseda konkurenční odborové centrály. V žádném případě tenhle pohled nesdílím. Česká ekonomika potřebuje malé a střední firmy, OSVČ, start-upy a další podobné subjekty. To je základ každé funkční ekonomiky. Aby někdo zkrachoval, je to poslední, co bych si přál.
Za odbory každý rok prosazujete, aby byl růst minimální mzdy vyšší než běžná valorizace. Myslíte, že je na to v současnosti také prostor?
Určitě. Jestliže bude mít Slovensko a Polsko, kde je nižší hospodářský výkon, vyšší minimální mzdu než my, tak to podle mě chytli za správný konec. Pokud nebude mít občan peníze, nemůže být ekonomika funkční natolik, aby vykázala významný hospodářský růst. Minimální mzda je přitom v Česku jedna z nejbídnějších ze zemí Evropské unie.
Ženevané si přiklepli nejvyšší minimální mzdu světa
Míra nezaměstnanosti je stále relativně nízká, ačkoli v diskuzích často zaznívá, že ji vláda udržuje uměle prostřednictvím programu Antivirus. Neobáváte se toho, že se vlna propouštění objeví jen později? Nemohou přijít zaměstnavatelé na to, že pracovníky, kteří jsou na home office, nepotřebují?
Home office podle mě nebude zásadním faktorem, který bude mít vliv na nezaměstnanost. Jestli byl zaměstnanec potřeba doposud, bude i nadále. Hlavní bude obsah byznysu. Zatímco IT specialisté a další budou stále programovat, horší to bude u oborů, jejichž produkty se dostaly do tzv. nerealizované spotřeby. Například pokud někdo vyrábí zájezdové autobusy pro cestovní ruch, tak bude jejich produkce pod obrovským tlakem a je logické, že bude tento obor ze strany vlády podpořen, jelikož za příchod koronaviru nemohly. Ale jakmile tu bude vakcína, tak se ukáže právě onen nový normál. Může to znamenat větší dynamiku výroby, ale rovněž to, že daný obor nebude nadále fungovat.
V Ostravě vznikla komedie Horníci na home office
Takže co mohou podle vás firmy dělat, aby poté obstály ve vámi zmiňovaném „novém normálu“? Měly by se začít orientovat na jiné obory?
Ano, některé to již dělají. Moudře řízené firmy mají diverzifikovanou výrobu mezi různé obory. Takže například zmiňované subjekty, které vyrábí autobusy, se mohou snažit krátkodobě dodávat více pro městskou dopravu, nikoli dálkovou. A následně může dojít k tomu, že budou mít i subjekty v cestovním ruchu prostředky, a tak budou chtít vozový park také obnovovat. Takže přijde i pro tento segment velký boom. Výrobní firmy si mohou již nyní vyhodnotit, že si zaměstnance strategicky ponechají do budoucna.
Krize může položit stovky cestovních kanceláří
Každý obor je však naprosto specifický. Restrukturalizace je trvalý proces, který byl nyní akorát urychlen. Třeba otázka digitalizace dostala úplně nový rozměr. Distanční výuka ukázala, že mají výrobci počítačové techniky obrovský problém, aby poptávku vůbec naplnili. A stejně tak softwarové firmy. Jsou tu i obory, kterým se stále velmi daří.