Strasti vinaře na Kuksu. Dva a půl tisíce keřů révy zčernalo

Dva a půl tisíce keřů révy vysázených ve výšce okolo 250 metrů nad mořem ostře kontrastuje s jasně zelenou trávou, s níž by měly barevně splývat. „Keře se budou hodně trápit, aby znovu obrazily zelenými letorosty, které spálil mráz. Úroda přesto nebude žádná,“ konstatoval zakladatel kukské vinice Stanislav Rudolfský.

Majitel vinohradu ale neztrácí chuť pěstovat burgundské víno na jižním svahu naproti kukskému Hospitalu. Překážku nevidí v důchodovém věku ani v ráně, kterou vinici letos zasadilo počasí.

„Člověka podobná katastrofa donutí si uvědomit, že není pánem světa. Něco podobného postihlo vinohrad za dvacetiletou historii možná pětkrát. Vždycky ale něco zůstalo. Letos je škoda stoprocentní, což tady ještě nebylo. Je to holt příroda,“ říká vinař.

Vinice, kterou Rudolfský v Kuksu založil, navazuje po staletích na vinařskou tradici někdejšího držitele tamního panství Františka Antonína Šporka (1662-1738).

Nejde o žádnou velkofirmu s produkcí tisíců hektolitrů. Půlhektarový vinohrad obhospodařuje Rudolfský s manželkou a příležitostnými brigádníky. Z obvyklého jednoho tisíce litru vinného moku tu pro fajnšmekry vyrábí sekt a tichá vína. „Polovinu roční produkce patnácti set láhví vypijeme s manželkou a zbytek prodáme,“ říká s humorem Rudolfský.

Letos ovšem nebude ani kapka. „Pocit zmaru musíme překonat, tak jako v minulosti, kdy škody nebyly zdaleka takové jako letos,“ podotkl.

Výpadek v produkci bude znamenat i výpadek v tržbách, náklady na údržbu vinohradu ale zůstávají. Rudolfský doufá v pomoc státu.

„Budeme spolu s ostatními českými vinaři, kteří na rozdíl od moravských přišli o veškerou úrodu, jednat s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) o možnostech kompenzace,“ říká.

Přírodní podmínky dávají hroznům z Kuksu, vyzrálým na opukové skále s vrstvou spraše, originální chuť drsného Podkrkonoší.

„Réva tady má hodně tvrdý život, což se pozitivně projevuje na kvalitě a cukernatosti hroznů. Víno pěstujeme starou pěstební metodou. Kmínky nepodpírají dráty, nýbrž dubové tyče, k nimž rostliny fixujeme lýkem. Hrozny jsou níž nad zemí, mají víc tepla a vyšší cukernatost,“ popisuje Rudolfský.

„Potom následuje ten nádherný alchymistický proces přeměny cukru v alkohol,“ dodává. Znalci ceněné šumivé víno prý dělají v Kuksu ze stejně kvalitních hroznů jako ve francouzské Champagni.

Kukský vinohrad je krajinotvorným prvkem v památkové rezervaci i zpestřením na tamní vinařské stezce. Na révu tu dohlíží také socha Bohyně vína, kterou vytvořil jaroměřský sochař Petr Novák ve stylu školy Matyáše Bernarda Brauna a která je stejně vysoká jako Braunovy sochy cností a neřestí na Kuksu.

„Víno jsem tady začal pěstovat, protože je tady krásná krajina,“ dodává Rudolfský.