Článek
Hnutí ANO na novou situaci hbitě zareagovalo a vytipovalo si přílepky v dalších zákonech čekajících na projednání. Koalice dál chce prosazovat připravené zákony beze změn a tváří se, že načtené pozměňovací návrhy problematické nejsou. V kuloárech pak vládní poslanci přiznávají, že hnutí ANO míří dobrým směrem, ale že si sami uvědomují balanc na hraně.
„Ten výklad je nyní nejasný a nevíme, kde je hranice,“ omlouvá riskantní taktiku jeden z vládních vyjednavačů ve Sněmovně. „Pokud vím, pozměňovací návrhy k zákonům, které vypracovalo ministerstvo vnitra, nemají charakter ‚přílepku‘, vždy u nich existuje jasná věcná souvislost s daným zákonem,“ tvrdí v oficiálním stanovisku pro Novinky ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
V „jeho“ Lex Ukrajina 7 přitom hnutí ANO našlo hned dva „přílepky“, které ve Sněmovně tepalo.
Ústavní soud zrušil „lex Babiš II“
Lex Ukrajina je soubor zákonů, které reagují na měnící se situaci uprchlíků z Ukrajiny v Česku. Ten aktuální řeší, že ti nezávislí na dávkách budou po jeho schválení moci získat dlouhodobý pobyt podle zákona o pobytu cizinců.
Návrh existuje ve Sněmovně dvakrát. Jednou tak, jak má být v rámci novely trestního zákoníku a pak jako pozměňovací návrh v Lex Ukrajina, se kterým to věcně nesouvisí.
Mezi pozměňovacími návrhy ale prošla i změna paragrafu trestního zákoníku, který zavádí nový trestný čin - stát chce nově postihovat vyzvědačství. „Návrh existuje ve Sněmovně dvakrát. Jednou tak, jak má být v rámci novely trestního zákoníku, a pak jako pozměňovací návrh v Lex Ukrajina, se kterým to věcně nesouvisí,“ varoval vládní poslance někdejší šéf Sněmovny za ANO Radek Vondráček.
Za hraniční označil také pozměňovací návrh, který blokuje přiznání českého občanství Rusům, kteří se předtím nezřeknou svého původního. „Je to uplatnění kolektivní viny,“ uvedl Vondráček.
Oba „pozměňováky“ i samotný Lex Ukrajina hnutí ANO vadí a tedy jejich ohrožení je více než reálné. Jestli má hnutí ANO v plánu napadnout novelu u Ústavního soudu, oslovení politici zatím neprozradili.
Zatímco ANO slaví, Michálek vnímá verdikt Ústavního soudu jako špatnou zprávu pro demokracii
Musíme být proti
Válka mezi opozicí a koalicí ale zasáhla i hnutím ANO podporovanou novelu zákona o elektronických komunikacích.
„Souhlasíme se zákonem, nesouhlasíme s přílepkem,“ uvedl poslanec Patrik Nacher (ANO). Zákon se věnuje jeho agendě - zlepšení pozice spotřebitelů. „Budeme muset hlasovat proti tomu zákonu jako celku,“ avizoval Nacher.
Strašák přílepků ale obchází i další veřejně propírané zákony - například ten, který má zlepšit finanční situaci České televize a Českého rozhlasu. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) vložil na poslední chvíli do novely, jejíž podstatou je zvýšení koncesionářských poplatků, i novelu zákona o audiovizuálních službách. Reagoval tak na vlnu kritiky od influencerů a youtuberů, kterým stát hrozil milionovými pokutami.
„Sdílím obavy některých kolegů, že by to mohlo být vykládáno jako přílepek. Není to úplně organická část zákona,“ přiznal Novinkám senátor David Smoljak (STAN), který vyjednával o zpřesnění podmínek pro takzvané poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání. Podle něj je navíc Baxův pozměňovací návrh zbytečný. „Podle mne by stačilo, aby regulátor, tedy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, jasně stanovila, koho se regulace týká a koho už ne,“ dodal.